Nová vozidla by se na tratích měla objevovat společně s tím, jak se tuzemský trh bude postupně otevírat konkurenci Českých drah. Přebírat vlaky podle ministerského plánu budou vítězové tendrů na jednotlivé železniční tratě.
To kromě omlazení vozidlového parku podle ministra Dana Ťoka zjednoduší i princip samých soutěží. Dopravci do požadované ceny za provoz zpravidla ztrátové veřejné dopravy nebudou muset započítávat náklady na pořízení vozidel a odpisy. Po skončení předpokládané patnáctileté smlouvy na provoz pak dopravci vrátí vozy zpět do majetku státu.
Samozřejmostí má být podle ministra zajištění průběžných kontrol technického stavu, aby dopravce státu vrátil řádně servisované nepoškozené stroje.
Návrh na takzvanou státní půjčovnu vlaků se objevil již zhruba před dvěma lety. Ministerstvo dopravy nicméně záhy narazilo na odpor, a to především Českých drah a železničních odborů.
Kraje zřídí vlakopůjčovny
Místo nových vlaků jezdí spravované ojetiny. Dotace už netečou jako dříve |
Nápad se naopak uchytil v některých krajích. Pořídit vlastní vozidla plánuje na části svých linek Jihomoravský kraj. Ten chce na rozdíl od ministerstva pro nákup vozidel za zhruba 5,5 miliardy korun použít evropské dotace z Operačního fondu Doprava.
Kritici centrálního nákupu vlaků ministerstvu vyčítali, že vlakopůjčovna redukuje dopravní společnosti pouze na personální agentury a celou soutěž pak na hon za co nejnižší mzdou pro zaměstnance. Návrh ministerstva se proto loni v březnu nedostal ani do vládního materiálu, podle něhož chce resort dopravy postupně vypisovat tendry na jednotlivých rychlíkových tratích.
Cena rozhodne vše
Odbory názor na centrální nákup vlaků nezměnily. „Využití evropských peněz pro pořízení dopravních prostředků je dobrý nápad, ale žádat by o ně měli dopravci, a nikoliv nějaká státní agentura,“ uvedl předseda Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Martin Malý.
V situaci, kdy rozsah přepravních služeb stanoví jízdní řád a vlaky by dopravcům poskytoval stát, není příliš prostoru na nic jiného než na soutěžení o co nejnižší cenu práce personálu. Mohlo by to vést k podobné situaci jako ve veřejné autobusové dopravě, kde nízké mzdy šoférů vedly k protestům řidičů.
Opačný názor ale mají soukromí dopravci, kteří naopak zavedení vlakopůjčovny dlouhodobě podporují. Konečnou cenu může podle mluvčího společnosti RegioJet Aleše Ondrůje významně ovlivnit nárůst počtu cestujících, které se na trať novému dopravci podaří přilákat například rozšířením nabídky služeb a a tím související nárůst tržeb z prodeje jízdenek. Výše požadované dotace, se kterou pak dopravci půjdou do soutěže, je pak rozdíl nákladů a předpokládaných vyšších tržeb. Příkladem takového nárůstu počtu cestujících může být na Slovensku trať Bratislava - Komárno, kde po nástupu žlutých vlaků vzrostl na dotované lince během 5 let počet cestujících na trojnásobek (z cca 790 tisíc na téměř 3 miliony ročně).
Kromě peněz do obnovy vlaků počítá ministerstvo dopravy s využitím peněz z EIB při výstavbě silnic a železnic. Na infrastrukturní projekty by měla směřovat druhá polovina ze zhruba stomiliardové půjčky. Ta by měla pokrýt nedostatek peněz na spolufinancování projektů hrazených částečně z evropských dotací.
