Přibližně třicet tři milionů obyvatel Evropské unie trápí „těžká materiální deprivace“, vyplývá z průzkumu Eurostatu. Ohrožení chudobou jsou podle něj lidé, kteří si nemohou dovolit alespoň čtyři z devíti položek, jež jsou podle autorů žádoucí či nezbytné pro adekvátní životní úroveň. Mezi ně patří telefon, automobil, pračka, televize, teplo, včasné placení účtů, schopnost vypořádat se s nečekanými výdaji, týdenní dovolená mimo domov a pravidelná konzumace masa (či jeho vegetariánské obdoby).
Mezi občany Evropské unie bylo v roce 2017 těchto lidí 6,7 procenta, což je skoro o dva procentní body méně než v roce 2010. Jednotlivě si během roku nepohoršil žádný stát s výjimkou Dánska, kde se počet materiálně deprivovaných zvýšil o půl procenta.
Nejhůř je na tom Bulharsko, kde žije na hranici chudoby téměř třetiny obyvatel. Víc než desetina občanů je chudobou ohrožena také v Řecku, Rumunsku, Maďarsku, Litvě, na Kypru, v Lotyšsku a Chorvatsku.
Na opačné straně žebříčku se umístilo Švédsko, Lucembursko, Finsko, Nizozemsko a Rakousko. Pod pět procent má však i Česká republika, která je tak z dvaceti osmi států devátá.
Údaje z roku 2017 tak potvrzují trend zmenšující se části populace žijící v hmotném nedostatku. Největšího pokroku v tomto směru dosáhlo Rumunsko, jež si oproti roku 2016 polepšilo o 4,4 procenta. Celkově se počet lidí ohrožených extrémní chudobou v Evropské unii od krizového roku 2012 zmenšil o víc než tři procentní body.
Výzkumníci přitom upozorňují, že nejvíce ohroženou skupinou jsou samoživitelé pečující o děti, kteří představují přibližně čtrnáct procent lidí žijících na hranici chudoby. Samostatně žijící dospělí bez dětí tvoří asi deset procent. Domácnosti se dvěma a více dospělými se drží na 6,1 procenta s dětmi a 5,2 procenta bez nich.
