Podnikatel a miliardář Ray Dalio se ve svém příspěvku zabýval nezaměstnaností jako dopadem automatizace, ale také konceptem známým jako základní nepodmíněný příjem - tedy systémem sociálního zabezpečení, kdy je stejná peněžní dávka vyplácena všem lidem bez rozdílu. V případě USA by se jednalo o tisíc dolarů měsíčně, informoval server CNBC.
Automatizaci, která by do 10 až 20 let měla nahradit až 47 % pracovních míst v USA, vidí Dalio jako „meč s dvojím ostřím“. „Zlepšuje celkovou produktivitu, ale současně eliminuje pracovní místa, což vede k prohlubujícímu se rozdílu mezi bohatými a chudými, ale také populismu či národní krizi,“ tvrdí Dalio s tím, že kapitalismus pak podle většiny Američanů nefunguje, jak má.
„Nikdo zatím nepřišel na to, co s tím dělat,“ napsal. Řešením by proto podle některých mohl být základní nepodmíněný příjem.
Podle výzkumu charitativní organizace Oxfam došlo loni k největšímu nárůstu počtu miliardářů v historii. Takto bohatým se někdo stal průměrně jednou za dva dny. Jmění jednoho procenta nejmajetnějších lidí světa vzrostlo o 762 miliard dolarů, což je suma, která je dostatečně velká na to, aby otázku chudoby dokázala vyřešit hned sedmkrát. Chudí oproti tomu nezaznamenali žádný nárůst majetku.
Miliardáři versus lidé bez domova
Základní příjem, který by americkou vládu vyšel přibližně na 4 biliony dolarů ročně, by měl být podle podnikatele a milionáře Richarda Bransona zaveden také v Evropě. V červnu to řekl deníku New York Times. „Je to ostuda vidět lidi spící na ulicích, když je kolem tolik bohatství,“ dodal s tím, že s umělou inteligencí podle něj musí existovat i základní nepodmíněný příjem. Ten propagovali i další miliardáři jako Mark Zuckerberg a Elon Musk.
V případě zavedení tohoto systému ale hrozí, že lidé ztratí chuť pracovat. „Nevěřím, že převod peněz na lidi, kteří jsou neproduktivní, je dobrý pro ekonomiku. Ne, pokud existují další a lepší alternativy. Věřím, že je možné najít způsob, jak většinu z těchto lidí učinit produktivními,“ říká Dalio.
Podle některých podnikatelů a finančníků by tak hlavní prioritou země měla být rekvalifikace těch pracovníků, jejichž místa jsou roboty ohrožena. „Myslím, že by měla být vyhlášena národní krizová situace, vytvořena zvláštní komise a stanoveny metriky, které by přišly s takovými programy a měřeními, jež by situaci na trhu práce zlepšily,“ navrhuje Dalio. Konkrétní návrh na změnu ale nepředložil.
