Vládní a opoziční politici se s podnikateli shodují, že „starý“ systém pobídek se přežil. Podle aktuální ankety Hospodářské komory ČR je považuje za běžný nástroj hospodářské politiky jen čtvrtina podnikatelů. Naopak téměř 40 procent firem tvrdí, že jde o zbytečnost. U velkých firem nad 250 zaměstnanců má tento názor dokonce 46 procent respondentů.
Třetina podnikatelů si podle ankety myslí, že ke skutečně pozitivním efektům investičních pobídek v praxi nedocházelo a nedochází. Podobně velká část podnikatelů však existenci pozitivních dopadů připouští.
„Nepřipravujme se ale o možnost přilákat významnou technologii. Zříkat se pobídek je krátkozraké. Nemusí být určeny jen pro investice na zelené louce, ale třeba na významnou modernizaci výroby,“ říká ředitel sekce hospodářské politiky svazu průmyslu Bohuslav Čížek.
Pokud by se systém pobídek zrušil zcela, mohlo by to podle něj poškodit i pozici Česka v očích investorů s vysokou přidanou hodnotou výroby. „Navíc nelze vyloučit opakování krize s významnými regionálními dopady, kdy může mít systém investičních pobídek také svůj význam,“ říká Čížek.
Pobídky nemají vyrovnávat regionální rozdíly
Jenže jak přidanou hodnotu měřit? Návrh novely, který v nejbližší době dostane na stůl vláda, jde cestou poměřování mezd k regionálnímu průměru. „Přidaná hodnota projektu spočívá především v nabízení kvalifikované práce, která je patřičně finančně ohodnocena. U projektů se tak bude vyžadovat určitý podíl výzkumně-vývojových nebo odborných činností, které vykonávají pracovníci s odpovídajícím vzděláním,“ vysvětluje mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová.
„Vláda by měla mít možnost nastavovat parametry systému investičních pobídek tak, aby se podporovaly pouze kvalitní projekty, a rovněž by měla rozhodovat o jednotlivých vybraných projektech,“ dodává.
Hospodářská komora v té souvislosti tvrdí, že stát by neměl pobídky vnímat jako nástroj pro vyrovnávání regionálních rozdílů. „Neměl by pobízet investory, aby šli do venkovských částí Moravskoslezského či Ústeckého kraje. Je nerealistické, když stát očekává, že klíčové služby, technologie a nejlépe placení zaměstnanci budou investorovi k dispozici kdekoliv mimo regionální metropole,“ říká mluvčí komory Miroslav Diro.
„Lákání firem s vyšší přidanou hodnotou je pro stát výhodné. Buď má vyšší zisk a zaplatí víc na daních, nebo zaplatí lépe zaměstnance, což rozhýbá více ekonomiku. Měli jsme to zavést už před lety,“ říká majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík. Firmy, které atraktivnější výrobu přivádějí, navíc vylepšují strukturu průmyslu. „Roste celkové know-how lidí v regionu,“ dodává.
Česko už nebude montovna
„Hledáme mechanismy, jak určit, co je vývoj, výzkum, a jak uznat inovační aktivity firem, případně je motivovat k této aktivitě. V posledních dnech jsme například vytvořili nový model, jak uznávat daňové odpočty na vědu a výzkum. Dalším možným krokem je provázat podpořené investory s vybudovanými výzkumnými centry,“ dodává šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Podle firem navíc není nutné vázat investiční podporu na počet nových zaměstnanců. „Modernizace nutně nesouvisí s vytvořením nových pracovních míst,“ vysvětluje Čížek. Návrh nicméně nadále počítá s tím, že velké strategické investice mohou dostat podporu, jen když přinesou alespoň pětistovku míst.
„Pracovní místa nově vytvořená pomocí investičních pobídek často jen přetahují zaměstnance z jiných firem téhož odvětví nebo z jiných odvětví, než aby snižovala míru nezaměstnanosti,“ upozorňuje Diro.
Konec montoven v Česku. Pobídku dostane pouze ten, kdo lidem dobře zaplatí |
Podmínka vytvoření nových míst nakonec zřejmě ze zákona zmizí u investic do výroby. „Je to v souladu se současnými trendy, kdy fyzickou práci zastávají sofistikovaná zařízení. Jsme schopni vytvořit větší hodnotu se zapojením menšího počtu méně kvalifikovaných pracovníků. A tyto stroje obsluhují pracovníci s vyšší kvalifikací,“ říká Filipová.
Pobídky fungují v Česku dvacet let. Kritici tvrdí, že ze země udělaly montovnu. Podle Čížka však systém slevy na dani může zabránit odlivu zisku. „Firmy, které ji získaly, nemají motivaci zisk vyvádět, protože by nezískaly přislíbenou podporu. Čím vyšší vykážou zisk, tím vyšší část pobídky využijí,“ říká Čížek. Podporu formou slevy na dani dostane zhruba devět z deseti firem, které investiční pobídky čerpají.
