V zemích OECD žije přibližně 128 milionů migrantů, z toho 58 milionů v Evropské unii. Podíl dobře a vysoce kvalifikovaných migrantů je v OECD v průměru 37 procent. Z domorodců do této skupiny patří 32 procent lidí, cituje ze studie list Der Spiegel.
Migranti přesto mnohem častěji končí na hůře placených pozicích pro méně kvalifikované. V průměru EU a OECD obsazují čtvrtinu těchto míst. V Německu, Rakousku či Švédsku ovšem například čtyřicet procent a ve Švýcarsku a Lucembursku přes šedesát procent.
V celé EU pracuje nyní 2,9 milionu vysoce kvalifikovaných migrantů na pozicích, pro které jsou překvalifikovaní. Dalších 2,4 milionu vysoce kvalifikovaných migrantů je dokonce nezaměstnaných. Studie zdůrazňuje, že si tímto hostitelské země samy škodí.
„Ještě je třeba hodně práce, pokud jde o odemčení dosud nevyužitého potenciálu migrantů pro hospodářský a sociální rozvoj přijímajících zemí,“ prohlásil generální tajemník OECD Angel Gurría.
Málo kvalifikovaných či nekvalifikovaných je z migrantů v OECD zhruba 38 procent. V domácím obyvatelstvu tvoří tuto skupinu kolem 33 procent lidí.
Uprchlíci pomůžou evropské ekonomice, ukazuje studie MMF |
Více migrantů lze také najít v profesích nebezpečných pro zdraví. „Bez ohledu na jejich kvalifikaci, migranti čelí ve všech evropských zemích vyššímu riziku než místní lidé, že dostanou práci, která je zdraví škodlivá,“ uvádí studie.
Její autoři horší pracovní šance migrantů zdůvodňují hlavně tím, že se státy OECD zdráhají plně uznávat cizí diplomy a tituly. Například v EU je míra zaměstnanosti migrantů s diplomy ze zemí mimo EU o 14 procentních bodů nižší než u přistěhovalců, kteří mají diplom z EU.
Studii vytvořila OECD ve spolupráci s Evropskou unií. Šestatřiceti členná Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sdružuje kromě evropských zemí také USA, Kanadu, Japonsko, Jižní Koreu, Austrálii, Nový Zéland, Izrael, Turecko, Mexiko a Chile.
Studie byla představena na konferenci OSN o migraci v marockém městě Marrákeš. Tam v pondělí 164 zemí schválilo pakt o migraci. Kvůli nesouhlasu s tímto nezávazným dokumentem neposlalo své zástupce do Maroka třicet států.
Pakt odmítly USA, Austrálie, Chile, Izrael, Itálie, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko. Kritici nejčastěji namítají, že dokument stírá rozdíl mezi legální a nelegální migrací.
