Turecká těžařská loď Yavuz v pondělí zakotvila 69 kilometrů od východního břehu středomořského ostrova, přímo v exkluzivní ekonomické zóně Kyperské republiky. Z ní podle mezinárodního práva může těžit suroviny pouze stát, kterému zóna patří, informuje Al Jazeera.
Už od kvěna navíc druhá těžařská loď Fatih získává zemní plyn na severovýchodě Kypru. Tamní úřady vydaly v bezmocném gestu na posádku lodi zatykač. Za svůj členský stát se nakonec postavila Evropská Unie.
„Navzdory našim nejlepším úmyslům udržovat s Tureckem přátelské sousedské vztahy, jeho pokračující narušování suverenity Kypru, našeho členského státu, nevyhnutelně povede k plně solidární odpovědi EU,“ uvedl ve středu prezident Evropské rady Donald Tusk.
Následující den Rada představila první návrh plánu, jak Turecko potrestat. Podle zdrojů Reuters v něm EU hrozí snížit Turecku předvstupní finanční podporu, která měla za období 2014 až 2020 činit 4,45 miliard eur (114 miliard korun). Dále chce pozastavit vyjednávání komplexní dohody o letecké dopravě a přezkoumat půjčky, které Turecku poskytla Evropská investiční banka.
Brusel mezi mlýnskými kameny
Dokument zároveň varuje, že pokud Ankara bude nadále pokračovat v ilegální těžbě, EU je ochotná přijmout ještě tvrdší opatření. Jenže Brusel zároveň nutně potřebuje turecké spojenectví v otázkách migrace a bezpečnosti, proti Erdoganovi tedy musí postupovat opatrně.
„Budeme cílit pouze na lidi spojené s těmito konkrétními nelegálními aktivitami. Snažíme se (sankce) kalibrovat velmi pečlivě, protože potřebujeme tureckou spolupráci v otázkách migrace, NATO a boje s terorismem,“ uvedl interní zdroj Reuters a upozornil, že přes Turecko do Evropy navíc vedou důležité suroviny. „Neočekávejte žádné široké ekonomické sankce,“ dodal.
Ovšem mírnost vůči agresivnímu Turecku vnímají členské státy jako zradu. Podle deníku The Guardian Kypr společně s Řeckem tlačí na Brusel, aby proti Turecku zavedl tvrdá protiopatření, včetně ekonomických sankcí. Pakliže nepodnikne konkrétní kroky, Kypr údajně hrozí vetovat zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií.
Není divu. Pro malý ostrovní stát bez vlastního námořnictva je podpora EU, jíž je Kypr členem od roku 2004, zřejmě jedinou šancí na úspěch. V únoru turecká vojenská loď zablokovala plavidlo společnosti ENI, kterou si Kypr najal, aby zkoumala nově nalezená ložiska. Firma od průzkumu musela ustoupit.
„Naše válečné lodě a bezpečnostní složky sledují vývoj v oblasti a jsou pověřeny učinit cokoli, co bude nezbytné,“ hrozil tehdy Erdogan směrem k ostrovnímu státu při proslovu v parlamentu. „Turecko se bude bedlivě držet svých práv, která mu (na Kypru a v Egejském moři) plynou z historie, dohod a mezinárodního práva,“ uvedl.
Turecká obhajoba
Ankara si kyperský zemní plyn nárokuje kvůli podílu, který na surovině mají mít turečtí Kypřané ze severu ostrova. Kypr je od roku 1974 rozdělen na jižní Kyperskou republiku obývanou Řeckými Kypřany, a Severokyperskou republiku tvořenou obyvatelstvem tureckého původu.
Tento separatistický stát vznikl v roce 1983, tedy sedm let poté, co Turecko vyslalo na ostrov vojáky, aby zabránili pokusu řeckých Kypřanů o převrat a sjednocení ostrova. Zatímco Kyperská republika v jižní části je mezinárodně uznávaným státem a členem EU, Severokyperskou republiku uznává pouze Ankara.
První dodávka raket z Ruska. Turecko pořizuje S-400 navzdory spojencům |
Turecké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek smetlo hrozby EU ze stolu. Bruselu vzkázalo, že EU není ve sporu nestranná, obvinilo Kypr z porušování mezinárodního práva a Řecko označilo za „rozmazlené dítě Evropy.“ Podobně asertivně si tento člen NATO počíná i ve vyostřujícím se sporu s USA o nákup systému protiraketové obrany z Ruska (psali jsme zde).
Řecký web To Vima minulý týden uvedl, že napětí ve Středomoří nebezpečně eskaluje a Turecko na území Severního Kypru tajně dopravilo 42 tanků Leopard 2A4. Zprávu převzala i agentura ČTK a některá česká média. Informaci se však nepodařilo ověřit z jiného zdroje. Žádné další média, ani kyperská, tuto zprávu nepřinesla.
Napětí mezi mezi Tureckem a Kyprem zhoustlo letos březnu, kdy společnost Exxon objevila na jihozápadní straně Kypru obří ložisko, které by mohlo obsahovat pět až osm bilionů krychlových stop zemního plynu (113 až 227 miliard metrů krychlových). Jižně od ostrova má Kypr již jedno plynové pole Aphrodite, které obsahuje asi čtyři biliony krychlových stop plynu. Jeho objevení v roce 2011 se taktéž neobešlo bez konfliktu (psali jsme zde).
