Pro firmu ze Dvora Králové nad Labem je Velká Británie jedním z klíčových trhů, kam vyváží necelou desetinu své produkce. Její roční obrat tam dosahuje půl miliardy korun.
Kvůli zdlouhavému vyjednávání brexitových podmínek už firma přestala dění kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie sledovat. Problém je, že stále není jasné, za jakých podmínek budou v příštích letech unijní firmy v Británii obchodovat.
„Nevěděli jsme a nevíme, na co se máme začít připravovat, nemáme šanci do toho nějakým způsobem vstoupit. Pro nás je dobrá zpráva, že se snad toto období nejistoty chýlí ke konci,“ říká Jiří Hlavatý.
Věří, že vyjednávací týmy obou stran nakonec přistoupí na kompromis, který umožní i nadále obchodovat mezi ostrovy a kontinentem bez bariér. Podle Hlavatého by cílem jednání mělo být udržení zóny volného obchodu.
„Věřím, že nastoupí zdravý rozum. Potřebujeme, aby nedošlo k obchodní válce mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Jsem v tomto optimista, nikdo ji ve skutečnosti nebude chtít. Válka vždy poškodí obě strany,“ upozorňuje s odkazem na rostoucí napětí na dalších světových trzích.
Juta je největší českou textilkou v zemi s ročním obratem přes sedm miliard korun. V měla podíly ve dvou britských firmách. Držela polovinu ve firmě Juta UK a 35 procent ve společnosti Easy Trim Roofing & Construction z hrabství Lancashire na severozápadě Anglie.
Oba podíly loni prodala svým partnerům. Že byl přímým důvodem blížící se brexit však Hlavatý odmítá:
„My jsme ty firmy v začátcích postavili na nohy, ale objevilo se v nich takové napětí. Důvodů bylo více, třeba banky se koukaly na to, že je tam cizí kapitál. Proto jsme nakonec naše podíly nabídli k prodeji, abychom napětí zmírnili. Doufáme, že se nám tento vstřícný krok vrátí, že naše spolupráce bude těsnější než dříve.“
Tamní lidé jsou velmi tvrdohlaví. I to má vliv na jednání o brexitu
Tvrdé vyjednávání o brexitu si Jiří Hlavatý vysvětluje povahou Britů. Na ostrovy pravidelně jezdí zhruba deset let a za tu dobu odpozoroval, že v obyvatelích Spojeného království zůstává nostalgie po starých časech.
„Povahově jsou velice tvrdí, až tvrdohlaví. Neustále mají v hlavě, že byli největší koloniální říší na světě a patřil jim prakticky celý koloniální svět,“ míní.
Pokud by nakonec došlo k tvrdému brexitu a Británie by na zboží z unie uvalila dovozní cla, podle Hlavatého by to znamenalo prakticky konec vývozu na ostrovy.
„Máme tam silnou konkurenci. Na všechno, co tam vyvážíme, tam existují domácí výrobci, se kterými bojujeme. Kdyby země zavedla cla, byla by to ochrana domácí výroby a my bychom museli pro zboží za 500 milionů korun hledat jiné trhy. Dalo by se to zvládnout, ale trvalo by to pět nebo deset let,“ uvažuje Jiří Hlavatý.
Připomeňte si klíčové okamžiky brexitu na časové ose:
24. ledna 2019 |
