Frédéric Desnard pracoval v letech 2010 a 2014 pro francouzského výrobce luxusních parfémů Interparfums. Oficiálně byl zodpovědný za „všeobecný servis“, ve skutečnosti byl údajně „chlápek pro všechno“, který např. svým nadřízeným vyzvedával děti z kroužků. Úkoly neodpovídající jeho kvalifikaci jej deprimovaly.
Postupně nedostával už ani ty. „Nikoho nezajímalo, jestli jsem dorazil v devět nebo v deset. Musel jsem koupit nějaké zásoby, pár archů papíru, a pak můj (pracovní) den skončil,“ řekl Desnard, který se cítil odsunutý a zbytečný. Za tuto práci „profesionální zombie“ bral 3 500 eur měsíčně (93 380 korun)
Podle Desnardova lékaře se u něj objevil tzv. syndrom boreout, označující nespokojenost v práci následkem nudy. Christian Bourion, profesor sociální ekonomie na ICN business school, jej definuje jako „syndrom nudy v práci a zdroj značného utrpení, které může vést až k depresi“.
Přesně to se stalo Desnardovi. Deprese u něj vedly k epileptickému záchvatu při cestě autem v roce 2014. Po dopravní nehodě sedm měsíců nepracoval. Firma jej tak propustila za „dlouhou absenci“.
Po firmě Interparfums Desnard požadoval odškodné 360 tisíc eur (9 604 800 korun). Podle jeho právníka se firma snažila docílit jeho propuštění, aniž by mu musela platit odškodné.
Odvolávací soud došel k závěru, že „nedostatek aktivit a nuda“ způsobila muži zdravotní potíže a boreout představuje formu trestuhodného morálního obtěžování, napsal francouzský deník Le Dauphiné. Firmě přikázal zaplatit Desnardovi odškodnění ve výši 40 tisíc eur (1 334 000 korun). Potvrdil předchozí rozsudek průmyslového soudu, který se též postavil na stranu Desnarda.
Francouz žaluje bývalého zaměstnavatele. Z nudy jsem měl deprese, tvrdí |
„Je to spíš varování společnosti, že jsme neviděli, jak se Desnard nudí,“ komentoval rozhodnutí soudu mluvčí společnosti Jean-Philippe Benissan s tím, že pro firmu je důležitá poměrně nízká částka peněžitého trestu.
Podle listu The Times je boreout poměrně běžným syndromem ve Francii, kde silné odbory znemožňují firmám propustit zaměstnance, jejichž pracovní pozice se stala zbytečnou v důsledku ekonomických či technologickým změn. Takoví pracovníci stále dostávají plat, ale firmy jim nedávají žádnou práci s naději, že sami se rozhodnou rezignovat.
Podle psychologů boreout je rostoucí problém, jenž může mít mimo jiné za následek krátící se dobu života. Studie mezi sedmi britskými úředníky během 24letého výzkumu zjistila, že velmi znudění pracovníci s větší pravděpodobnosti dříve umřou než ti, kteří jsou v práci spokojenější.
Znudění pracovníci jsou podle klinický psycholožky a pracovní konzultantky Sandi Mannové více ohroženi smrtí, protože kvůli depresím a nespokojenosti z práce se pokoušeli zabavit pojídám nezdravého jídla, pitím alkoholu, braním drog či „rizikovým chováním“.
