„Od vypuknutí pandemie klesla v Evropě poptávka po oceli o polovinu a její oživení je v nedohlednu. Firmy napříč Evropou byly nuceny prudce snížit výrobu. Čtyřicet procent zaměstnanců bylo propuštěno nebo pracuje na částečný úvazek,“ přiblížil situaci v hutnictví Daniel Urban, statutární ředitel Ocelářské unie.
„Mezitím však země, jako je Čína, jež se s koronavirem vypořádaly dříve, pokračovaly ve výrobě a hromadění zásob oceli. Hrozí, že tato levná ocel zaplaví evropský trh a ještě hlouběji stlačí tržní ceny,“ podotkl Urban.
To by pro evropské výrobce mohlo znamenat problém. Jde přitom o odvětví, které v Evropské unii zahrnuje na 2,6 milionu přímých a nepřímých pracovních míst.
Několik desítek tisíc z nich je v České republice. Nejvýznamnější hutní závody pak působí v Moravskoslezském kraji.
Oceláři i proto po Evropské komisi, zatím marně, požadují snížení objemu bezcelních kvót a zavedení dalších ochranných opatření, takzvaných safeguards.
„Ceny oceli klesají od poloviny loňského roku a dnes nepokrývají ani naše výrobní náklady,“ řekl Pascal Genest, generální ředitel Liberty Ostrava. „Nedokážeme konkurovat zemím, kde vlády průmysl dotují. Tato situace je neudržitelná a má na ocelářství v Evropě zničující účinek.“
Pro ostravskou huť Liberty může být současná situace o to horší, že mateřská společnost už oznámila záměr propouštět ve svých firmách. Zatím ale neupřesnila, o které podniky půjde.
Propad trhu kvůli koronavirové epidemii už zaznamenali také v Třineckých železárnách.
Evropské ocelářství se potřebuje nadechnout
„Negativní dopady začínáme pociťovat zhruba od poloviny května,“ přibližuje situaci Petra Macková Jurásková, tisková mluvčí železáren. „Projevují se poklesem poptávky zejména v produkci drátů a tyčí, což souvisí s útlumem výroby v automobilkách. Navíc na světovém trhu dramaticky vzrostla cena rudy, což se negativně promítá do našich nákladů.“
Ochrana trhu EU je podle vedení železáren pro české a evropské oceláře klíčová. „V takové situaci potřebujeme zabránit tomu, aby na naše teritoria oslabená následky pandemie mířila levná ocel ze zemí, jako je Čína. Potřebujeme se zotavit, a ne přijít o naše zákazníky, již sami hledají možnosti úspor,“ dodala.
Jako problém vidí současnou situaci také ve společnosti Vítkovice Steel. „Výrobu jsme zatím nijak významně omezit nemuseli, ale EU by měla zasáhnout, aby si udržela schopnost výroby a zpracování strategické suroviny – oceli,“ vysvětlil generální ředitel firmy Dmitrij Ščuka. „Unie by měla alespoň dočasně, na šest měsíců, upravit kvóty, aby evropské ocelářství krizi mohlo přežít a nadechnout se po tvrdém úderu, který mu covid uštědřil.“
