Evropská centrální banka by měla v pátek stanovit základní sazbu pro přeměnu chorvatské kuny a bulharského leva na euro, informoval Bloomberg. Obě měny se pak budou moci pohybovat zhruba 15 procent pod či nad stanovenou hranicí, což je podmínka Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), do kterého se obě země teď snaží dostat.
ERM IIEvropský mechanismus směnných kurzů II (ERM II) je součást evropského měnového systému, která má za cíl udržet stabilitu evropských měn a zároveň redukovat proměnlivost jejich hodnot. Země, jež jsou do systému zapojeny, musí kurzy svých měn udržovat v povoleném maximálním pásmu ± 15 % od stanoveného kurzu k euru. Výjimka platí pouze pro Dánsko, které má pásmo ± 2,25 % V případě, že země setrvá v systému alespoň dva roky a dodrží stanovené podmínky, může se stát součástí eurozóny, tedy oblasti Evropské unie, která používá společnou měnu euro. |
Kromě maximální odchylky o 15 procent od stanoveného kurzu musí obě země mít pod kontrolou i inflaci, státní dluhy a schodky rozpočtu. Pokud v průběhu příštích dvou let budou dodržovat stanovené podmínky, oficiálně vstoupí do eurozóny a budou používat společnou měnu EU. Nejbližší možné datum přijetí eura je tak pro Chorvaty a Bulhary 1. ledna 2023.
Chorvaté a Bulhaři usilují o získání eura i přesto, že po globálním finančním kolapsu v roce 2008 se Evropa dostala do dluhové krize a hrozilo, že měna zanikne. I více než 20 let po svém vzniku však stále funguje a je druhou nejdůležitější rezervní měnou po americkém dolaru.
Češi euru nefandí, Maďaři ano
Česká republika patří spolu se Švédskem, Maďarskem, Polskem a Rumunskem mezi členské státy, které zatím euro nepřijaly. Společnou měnu nepoužívá ani Dánsko, které má však vyjednanou výjimku o ponechání své měny.
Podle průzkumu Eurobarometru, který byl uskutečněn loni v dubnu, zůstává podpora zavedení eura v členských zemích EU s vlastní měnou nízká. Většina lidí v členských zemích EU, které ještě euro nepřijaly, se ale domnívá, že společná měna má pozitivní dopad na ty státy, které ji již používají.
V Maďarsku vidělo přínos eura pro země eurozóny až 70 procent dotazovaných, více než polovina byla přesvědčena o výhodách společné měny pro země eurozóny také v Rumunsku, Polsku, a Bulharsku.
Nejméně dotazovaných s pozitivním hodnocením bylo ve Švédsku, proti euru je 44 procent lidí. V Česku viděla pozitivní dopad méně než polovina dotazovaných. Většina místních se také domnívá, že k přijetí eura u nás dojde zhruba za 10 let.
Nejvíce byli přijetí eura nakloněni Maďaři (66 procent) a Chorvati (61 procent), kteří byli do loňského průzkumu také zapojeni. V Česku a Švédsku bylo 60 procent proti jeho zavedení.
Ve všech dotázaných státech se však velká část respondentů domnívala, že jejich země není na přijetí eura připravena. Pouze 23 procent dotazovaných se domnívalo, že jsou na společnou měnu připraveni, naopak 72 procent si myslí, že ne.
Euro už zavedlo 19 z 27 členských států a měnu denně používá přes 340 milionů lidí. Poslední zemí, která evropskou měnovou unii rozšířila, byla v roce 2015 Litva.
Mezi další země, které se do eurozóny zařadily později, patří Slovensko, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Řecko, Kypr a Malta. V původní jedenáctce euro přijala Belgie, Francie, Irsko, Německo, Lucembursko, Finsko, Španělsko, Portugalsko, Nizozemsko, Itálie a Rakousko.
