Podle dat poskytnutých vládou chtělo v kantonu nastavit minimální mzdu na 23 švýcarských franků, tedy necelých 580 korun, 58 % voličů. Návrh byl podpořen i odborářskými uniemi, které chtějí bojovat proti chudobě a snaží se o pozvednutí životní úrovně.
Švýcarsko oficiálně zavedenou minimální mzdu nemá. Ženeva se tak stala čtvrtým ze 26 kantonů, který minimální hodinovou sazbu zavedl. V minulosti byla minimální hodinová mzda zavedena v kantonech Neuchâtel, Jura a Ticino.
„K prvnímu listopadu nastavení pevné minimální hodinové mzdy pocítí asi 6 % zaměstnanců v kantonu,“ uvedl pro CNN Mauro Poggia ze Ženevské státní rady. Podle odborové organizace Communauté genevoise d’action syndicale je zavedení minimální hodinové mzdy velkým vítězstvím, jelikož ze změny bude profitovat okolo 30 tisíc lidí, z čehož okolo 20 tisíc jsou ženy.
Švýcaři si chtějí odhlasovat minimální mzdu 450 korun za hodinu |
Návrh schválil i prezident zaměstnanecké asociace pendlerů mezi Ženevou a Francií, Michael Charrat. „Koronavirová pandemie nám ukázala, že mnoho Švýcarů z finančních důvodů v Ženevě prostě žít nemůže. Minimální hodinová mzda jim může pomoci k tomu, aby nespadli pod hranici chudoby a nedostatek financí jim zbytečně nekomplikoval život,” uvedl pro Guardian.
Švýcarský systém přímé demokracie vyzývá voliče, aby uplatnili své právo čtyřikrát ročně, a umožňuje občanům sbírat podpisy, aby mohly být následně projednávány nejpopulárnější možnosti.
„V minulosti byly obyvatelům iniciativy na stanovení povinné minimální mzdy v Ženevě předloženy dvakrát a byly zamítnuty,“ uvedl Poggia, který má v Ženevském kantonu na starosti Ministerstvo bezpečnosti, práce a zdraví.
Dvě předchozí hlasování proběhla v letech 2011 a 2014 a v posledním případě se jednalo o národní referendum o zavedení hodinové minimální mzdy 22 švýcarských franků. Proti však bylo 76% voličů.
„Sedmadvacátého září bylo s konečnou platností přijato nové hlasování o tomto tématu, a to o platu 23 švýcarských franků za hodinu, čili více než 4000 švýcarských franků měsíčně při pracovní době 41 hodin týdně,“ dodal Poggia. V přepočtu na koruny je to zhruba 100 tisíc.
Sto tisíc je minimum
Ačkoli ve srovnání s Českou republikou je taková minimální mzda astronomická, na švýcarské poměry se jedná o průměrnou částku. Podle The Economist je Ženeva pátým nejdražším městem na světě a plat 4000 švýcarských franků dostane mnoho lidí nad hranici chudoby.
Podle výsledků Švýcarské federální statistické kanceláře z roku 2018 je totiž pro čtyřčlennou rodinu, která má dvě děti mladší než 14 let, absolutně minimální částka na vyžití 3 968 franků.
I přesto, že je Švýcarsko jednou z nejbohatších zemí světa, nebylo ušetřeno ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Podle ekonomických expertů se očekává propad HDP o 6,2 % a nezaměstnanost se dostane na 3,8 %, což je nejhorší výsledek od roku 1975.
Švýcaři v referendu odmítli minimální mzdu i gripeny |
Podle hlavního ekonoma švýcarské Deloitte Michaela Gramppa právě i propad ekonomiky ovlivnil hlasování o zavedení minimální mzdy. Mnoho zaměstnanců s nízkými příjmy v sektoru služeb bylo totiž uzavřením ekonomiky kvůli pandemii zasaženo nejvíce.
„Mám za to, že si mnoho lidí uvědomilo, že ne každý ve Švýcarsku je bankéř nebo zaměstnanec čokoládovny. Veřejnosti prostě došlo, že máme i hodně lidí ve službách, kteří kvůli pandemii nyní zažívají krušné časy. Myslím si, že to přesně pomohlo k tomu, že najednou bylo pro téměř 60 % voličů,” řekl Grampp pro CNN.
Podle Gramppa dojde po vzoru Ženevy k zavedení minimální hodinové mzdy i v dalších kantonech. Naopak Poggia nevěří, že by koronavirus výsledky hlasování nějak zásadně ovlivnil.
„V porovnání s ostatními zeměmi jsou dopady malé. Ve Švýcarsku máme silně pokryté sociální zabezpečení a ačkoliv došlo k oslabení sektorů jako je gastronomie, hotelnictví nebo turismus, myslím si, že ty nejhorší scénáře už byly potlačeny,” uzavírá Poggia.
