Kdo by chtěl napsat reportáž o výrobě klavírů? zaznělo na poradě magazínu. Kolegové se podívali na mě. Vzhledem k tomu, že jsem z nich nejstarší, soucitně usoudili, že se ke mně tohle téma hodí lépe než třeba reportáž Skok padákem na vlastní kůži.
Vlídní spolupracovníci ovšem netušili, že jsem pro exkurzi ve firmě Petrof znamenitě disponován. Původním povoláním jsem totiž měl být klavírista, přesněji klavírní virtuos.
Vytvořil jakousi umělou pohledávku a podal na nás návrh na konkurz. Důvod byl jediný – chtěl získat značku Petrof a pod ní vyrábět nástroje v Číně. Zařekla jsem se, že tohle ani za nic nedopustím.
Zuzana Ceralová Petrofováprezidentka společnosti Petrof
Nebyl to můj záměr, ale ambiciózní plán mojí maminky, která v padesátých letech coby studentka platila v rodné Sušici za obstojnou amatérskou klavíristku. Měla dokonce tu výsadu, že ji kostelník občas pouštěl na kůr, kde si směla zahrát na varhany. Já měl kráčet v jejích stopách a dojít mnohem dál – až do slavných koncertních sálů.
