Ukrajinský farmář Sergej Plaksia se prodírá sněhem ke stodole, kde přes zimu skladuje zásoby obilí. Před třemi desetiletími začínal hospodařit na stovce hektarů, nyní jich má dva a půl tisíce. Jeho podnik zaměstnává sto lidí a ročně vyprodukuje více než dva tisíce tun pšenice.
V posledních měsících se ale Plaksia začíná bát, že by ruská invaze mohla jeho životní dílo zmařit. „Mam strach,“ líčí sedmdesátník, jehož pole leží třicet kilometrů severovýchodně od Kyjeva. „Doufám, že nebude válka. Pokud ano, pošlu děti s rodinami pryč a sám zůstanu,“ říká odhodlaně.
Podobné obavy mají podle listu The Times i další ukrajinští zemědělci. Ukrajina, známá jako evropská obilnice, vyváží asi dvacet milionů tun pšenice ročně, což je deset procent světového exportu pšenice. Pole s obilím pokrývají jednu šestinu země.
Zatímco Rusové podél hranic nadále shromažďují desetitisíce vojáků a vyvolávají strach s potenciálního útoku, ukrajinští farmáři, zemědělští vývozci i odborníci na potravinovou bezpečnost varují, že pokračující nestabilita může mít globální dopad na obchod se pšenicí.
Invaze může mít dopad v Africe i Asii
„Riziko velkých skoků cen potravin je velmi reálné,“ líčí analytik Alex Smith z amerického think-thanku Breakthrough Institute. V zemích jako je Libanon a Jemen, které jsou na ukrajinské pšenici závislé, by zvýšení cen mohlo mít podle Smithe fatální následky.
Přibližně polovina dovozu pšenice do Libanonu pochází z Ukrajiny. Zdražení chleba v kombinaci se závažnými politickými a ekonomickými otřesy by mohlo řadu obyvatel přivést na pokraj hladomoru.
„Existuje riziko destabilizace Libanonu, což může v širším měřítku vést k destabilizaci celého Blízkého východu,“ uvedl Smith pro list Foreign Policy. Mimo to Ukrajina v roce 2020 dodávala také více než dvacet procent spotřeby pšenice v Malajsii, Indonésii a Bangladéši.
„Ze čtrnácti zemí, které od Ukrajinců odebírají více než deset procent své spotřeby pšenice, značný počet již čelí potravinové nejistotě kvůli pokračující politické nestabilitě nebo přímému násilí,“ líčí Smith.
„Pokud by došlo k invazi a hlubokému narušení vývozu, znamenalo by to velké potíže. Zejména v severní Africe, Íránu, Súdánu, Afghánistánu a Egyptě,“ uvedl pro list The Washington Post Andrej Sizov, šéf poradenské ruské společnosti SovEcon. „Riziko sociálních nepokojů ve všech těchto zemích by v případě tohoto scénáře narostlo,“ líčí.
Obilná pole leží v cestě ruskému pochodu
Poté, co v únoru 2014 vypukla na Ukrajině krize, vyskočila cena pšenice za měsíc o 25 procent. Trh se nicméně podle Sizova rychle zotavil.
Podle Smithe na tom ale měla podíl omezená povaha ruské invaze. „Úplná invaze by mohla být úplně jiná, přičemž geografie ukrajinské zemědělské výroby představuje obzvláště vysoké riziko narušení,“ líčí Smith.
Když nezabijete nepřítele, zabije vaše děti. Proti Rusům chtějí bojovat i ženy |
Velká část ukrajinské pšenice se pěstuje v Charkově, Dněpropetrovsku, Záporoží, Chersonské oblasti či na místech ležících těsně za oblastmi na východě země, které jsou již z velké části pod kontrolou separatistů podporovaných Ruskem. Stojí tak v cestě ruskému pochodu na západ.
„Pokud se útok na Ukrajinu změní v ruský zábor půdy, produkce pšenice by mohla prudce klesnout,“ líčí Smith.
Ukrajinští zemědělci loni sklidili třicet milionů tun pšenice. Obilí po sklizni skladují v silech a v průběhu roku ho prodávají. Jakákoli vojenská akce by ale mohla vést k nenadálému útěku farmářů, čili opuštění skladů a polí.
Hladomor už nikdy více, říkají Ukrajinci
„Manželčina rodina má část polí blízko okupovaných území na východě země a kvůli bojům už je nepoužívá,“ líčí ukrajinský dovozce hnojiv Andrej Marčenko. „Tam, kde se válčí, lidé nic nepěstují. Ale ve zbytku země budou lidé produkovat i když bude válka - tak dlouho, jak to bude možné,“ líčí.
Bratrskou pomoc si nechte, vzkazují Rusku z Charkova. Starší však Putina milují |
Marčenko připomíná, že Ukrajinci mají pšenici spojenou s velmi bolestivou historií. Sovětský diktátor Josif Stalin nařídil na Ukrajině ve 30. letech 20. století kolektivizaci farem a hromadnou rekvizici obilí, čímž vyvolal peklo. Opatření vedla k hladomoru, jenž si vyžádal až pět milionů životů.
„Pšenice je asi jedním z nejemotivnějších aspektů ukrajinské bezpečnosti a ekonomiky,“ říká Lada Roslycká z ukrajinské bezpečnostní společnosti Black Trident. „Nedej bože, aby se opakovala historie, že Ukrajinci budou hladovět, zatímco jejich obilí se vyváží na mezinárodní trh,“ líčí.
