Hned jedenáct větrných stožárů, každý o výšce 166 metrů, by mohlo vyrůst poblíž obcí Dolní a Horní Řasnice a Krásný Les. Ročně by mohl vyrobit elektřinu o objemu až 68 megawatt, což je víc než kolik vyrobí všech 31 dosavadních větrných elektráren v Libereckém kraji. Jejich celkový objem výroby elektřiny z větru je 50 megawatt.
„Větrný park Řasnice by tak při plném výkonu pokryl roční spotřebu elektřiny pětiny domácností v Libereckém kraji, což by podstatně navýšilo jeho soběstačnost. Navíc elektřina získaná z větru není zatížena žádnou produkcí emisí,“ uvádí firma v podkladech.
Pro srovnání: při výrobě stejného množství elektřiny v uhelné elektrárně by vzniklo ročně zhruba 13 tisíc tun oxidu uhličitého, 1 200 tun oxidu siřičitého a tisíc tun oxidu dusíku.
Elektrárny vydrží 25 let
Devět z jedenácti větrných elektráren typu Vestas V150 plánuje W. E. B. umístit do řady nad kopci Řásný a Lípovec a na svahy zalesněného Humrychu.
Další dva obří stožáry pak chce postavit na louce východně od Horní Řasnice směrem k Jindřichovicím pod Smrkem. Životnost větrných elektráren je počítána na 25 let.
K záměru se teď mohou vyjádřit jak samotné obce a příslušné úřady, tak i veřejnost nebo různé spolky. Podle ministerstva životního prostředí se projekt musí posoudit podle zákona o vlivu stavby na životní prostředí, tedy v takzvaném procesu EIA.
Větrný park Řasnice totiž nebude možné v krajině přehlédnout, viditelný bude už od Frýdlantu. U Horní Řasnice už společnost W. E. B. jeden větrný stožár provozuje, ten je ale při výšce 80 metrů poloviční, nové stožáry mají být vysoké 166 metrů.
Vrtule by tak při průměru rotoru 150 metrů dosáhly do výšky 214 metrů, zatímco u stávající řasnické elektrárny s rotorem o průměru 100 metrů dosahuje vrtule výšky 130 metrů. Proti záměru už se ozvala občanská iniciativa Zdravá Řasnice.
„Větrné elektrárny by se měly realizovat pouze tam, kde budou bezpečně a efektivně sloužit. Oblast plánovaná pro realizaci Větrného parku Řasnice takovým místem podle nás není. Tato oblast je pro nás cenná, vyhledávaná pro svůj klid, pěší turistiku a malebnost. Vliv projektu na zdejší krajinný ráz bude enormní. Opomenout nelze ani jejich negativní vliv na migrující ptáky a netopýry a hluk z elektráren,“ uvedla za iniciativu Jolana Bláhová.
Obce s výstavbou souhlasí
Rovněž z dokumentu, který zpracoval Liberecký kraj a který rozděluje region podle vhodnosti umisťování vysokých větrných elektráren, vyplývá, že okolí Krásného Lesa, Dolní a Horní Řasnice je lokalitou pro takovýto větrný park spíš nevhodnou a z menší části podmínečně vhodnou.
O tom, zda jedenáct nových větrných stožárů se nakonec vztyčí v okolí obou Řasnic, rozhodne právě výsledek posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Pokud jde o samotné obce, z nich naopak zaznívají hlasy pro výstavbu.
Dolní Řasnice vyslovila se záměrem souhlas už v roce 2020, proti nebyl nikdo ze zastupitelů. V Horní Řasnici a v Krásném Lese zase před dvěma lety proběhla anketa mezi obyvateli. V Krásném Lese se pro větrný park vyslovilo 77 % hlasujících z celkem 165 lidí a v Horní Řasnici bylo pro 71 % hlasujících ze 128 lidí.
V územních plánech zmíněných obcí se ale s případným větrným parkem zatím nepočítá, podle W. E. B ale běží přípravy na jejich změny. Za každý větrný stožár by obce měly od provozovatele dostávat ročně finanční kompenzaci v řádech stovek tisíc korun.
Ve Frýdlantském výběžku už je několik větrných elektráren. Vůbec první, a to i v rámci republiky, se objevily v roce 2003 v Jindřichovicích pod Smrkem. Provozuje je sama obec. Další stožáry jsou v Andělce, nad Dětřichovem, v Albrechticích nebo v Krásném Lese.
