"Lidé z naprosté špičky musí být odborníky, kteří skvěle ovládají cizí jazyk a umějí se prodat a vyjednávat," shrnuje šéf českého zastoupení Hewlett-Packard Milan Prypoň.
Zejména na třetím bodě však ambice kandidátů na skvělý plat často ztroskotávají. "Prezentační a vyjednávací schopnosti, které odpovídají požadavkům obsazované pozice, u uchazečů často postrádáme," potvrzuje i personální ředitelka Microsoftu Martina Šmidochová.
Největší problémy tradičně mívají lidé zaměstnaní v oboru informačních technologií. "Emocionální inteligence u technokratů většinou chybí," nebere si servítky Prypoň. "Stává se, že přijmeme jazykově vybaveného experta, kterému klidně tři roky trvá, než se naučí umění prezentace, vyjednávání nebo schopnosti více naslouchat než mluvit," dodává.
Kdo těmito dovednostmi vládne, má vyhráno. A to i v souboji o tučnost konta. "Platový rozdíl mezi komunikačně schopným a neschopným člověkem na té samé pozici může být klidně i třicet procent," říká personalista Marek Strieborný z agentury Axial. "Třeba už jen proto, že si dokáže říct o více peněz."
Pokud se však člověk s komunikačním talentem dostane na vyšší pozici, rozdíly proti jeho už bývalému kolegovi ještě více narůstají. Firmy nedostatek lidí, kteří umějí dobře řešit problémy se spolupracovníky a zákazníky, často svádějí na školy.
"Tyto výtky si uvědomujeme. Zaměstnavatelé oceňují odborné znalosti absolventů, manažerské a komunikační schopnosti však mnohdy bývají slabší," uznává například rektor Českého vysokého učení technického Václav Havlíček.
ČVUT se nárokům firem snaží uzpůsobovat styl výuky – studenti kromě odborných předmětů absolvují také humanitně orientované přednášky a kurzy manažerských schopností.
"Často jim připomínáme, že schopnost prodat své znalosti je velmi důležitá. Mnozí, a to včetně učitelů, však mají stále tendenci zaměřovat se pouze na co nejdokonalejší technické řešení," říká rektor Havlíček. Problémem se u řady studentů stává také znalost spisovné češtiny, především v psané formě.
"Není se čemu divit – vždyť už na středních školách se výuka češtiny točí hlavně kolem biflování literatury a na většině univerzit se s ní studenti nesetkají vůbec," dodává Strieborný.
