Kromě shromažďování a vyhodnocování statistických údajů Eurostat zadává kontrakty soukromým firmám a se svými výsledky také obchoduje.
Tajemné černé účty
Jenže ne všechny získané peníze dorazily na účet úřadu a ne všechny kontrakty byly v pořádku. Část z peněz zmizela na černých kontech, které se v Eurostatu vedly až do letošního jara.
Jde přinejmenším o 900 tisíc eur a možná až o pět milionů. Jen Planistat, který měl monopol na prodej dat z Eurostatu, získal zakázky ve výši aspoň 41 milionů eur.
Komise se zatím snaží přesvědčit veřejnost, že se na kontraktech nikdo z úředníků Eurostatu či jiných institucí osobně neobohatil.
Byl Eurostat jediný?
Navíc se nyní komisaři snaží zjistit, zda systém černých kont nefunguje ještě v dalších úřadech unie. Dva komisaři proto ve středu vyzvali vedoucí úředníky unie k důkladnému prošetření této věci.
"Naléhavě vás žádáme o kontrolu, zda takové praktiky existují či existovaly i na vašem generálním ředitelství," uvádí dopis, který ve středu rozeslal místopředseda komise Neil Kinnock a komisařka pro rozpočet Michaelle Schreyerová.
Černé účty totiž byly svého času běžné a stejně jako v Eurostatu se vedly s vědomím vedení úřadů. Začalo to prý v dobách, kdy úkoly unie prudce rostly a státy na ně nedávaly dostatek peněz. Černé fondy byly nástrojem k placení dodatečných, netabulkových pracovníků.
Boj o přežití
Komisaři Kinnock a Schreyerová teď bojují o přežití - už zazněly výzvy k jejich odchodu. Hlavním terčem je však komisař Pedro Solbes, jemuž Eurostat podléhal.
Hříchy Eurostatu navíc ohrožují komisi jako celek. Aféra vrací unii do dob před čtyřmi lety, kdy muselo kvůli finančním nepořádkům odejít celé tehdejší vedení. Dnešní komise nastupovala se slibem, že tomu zamezí.
