Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Africký boom je u konce. Kontinent nestihl industrializovat

  18:00aktualizováno  18:00
Ekonomiky subsaharské Afriky kvůli propadu cen ropy a komodit zpomalují. Ještě před nedávnem se mluvilo o tom, že země jako Nigérie nebo JAR budou patřit mezi průmyslové tahouny nových trhů. V období stabilního růstu však nestihly přejít z těžebního průmyslu na zpracovatelský, která má zpravidla větší přidanou hodnotu.

Jihoafrická republika, centrum Kapského Města v zapadajícím slunci | foto: Ivan Chrástekpro iDNES.cz

Ekonomiky afrického kontinentu se v uplynulých letech ocitly na stranách publikací předních světových ekonomů. Mnozí z nich se i přes propastné rozdíly ve stupni rozvoje jednotlivých měst a regionů nejchudší části planety shodovali na tom, že černý kontinent čeká velký ekonomický rozmach. Někteří dokonce hovořili o tom, že Afrika by se po vzoru jihovýchodní Asie mohla stát jedním z hybatelů na globálních trzích. Za pravdu jim dával stabilní růst hrubého domácího produktu naskrz kontinentem a mohutný příliv zahraničních investic.

Organizace spojených národů (OSN) už ve své zprávě z roku 2011 upozornila na to, že přestože africké ekonomiky nominálně rostou, rozvoj tamního průmyslu stagnuje nebo dokonce zpomaluje. Většina zemí profitovala ze stabilního vývozu nerostných surovin, komodit a minerálů. Padající ceny ropy, přebytky na komoditním trhu a snižující se spotřeba v Číně a Latinské Americe ale srážejí africký růst dolů. Tamní průmyslový sektor nevyužil kladných čísel a včas nevytvořil silnou průmyslovou síť, která by ekonomiky závislé na exportu přesměrovala na ekonomiky zpracovatelské.

Ekonomové nyní hovoří o tom, že kontinent nebude schopen zajistit dostatek pracovních pozic pro svoji rychle rostoucí populaci. OSN letos snížila odhad růstu subsaharských ekonomik z původních 4,5 procent na 3,75 procenta.

Nerostný propad

Propad cen ropy, zemního plynu, rud a minerálů je nejvíce vidět na ekonomikách Nigérie a Jihoafrické republiky, které samy o sobě představují 55 procent hrubého domácího produktu všech 48 subsaharských zemí. Růst nigerijské ekonomiky se loni v druhém čtvrtletí zpomalil na 2,4 procenta a ekonomika nerozvinutější země Afriky JAR se loni propadla o 1,3 procenta.

Angolská národní měna kwanza se kvůli nízkým cenám ropy minulé pondělí oproti dolaru propadla o 15 procent. Veřejné rozpočty Zambie, která je druhým největším exportérem mědi v Africe, se kvůli šestiletým minimům cen kovu napínají ve švech.

Nevyhnutelného zpomalení růstu si loni v listopadu všiml i britský magazín The Economist, který poznamenal, že „průmysl je v mnoha afrických zemích na ústupu, ačkoli jsou stále chudé“. Přichází tak o šanci zbohatnout díky lépe ohodnoceným pracovním pozicím v továrnách, upozornil týdeník.

Promarněná průmyslová šance

Odpověď na to, proč africké země nemodernizovaly své ekonomiky, je přitom více či méně politická. Mezinárodní měnový fond a Světová banka – obojí organizace s klíčovým finančním zastoupením Spojených států – poskytly africkým zemím na rozvoj prostředky pod přísnými tržně orientovanými pravidly. Jednotlivé země se tak například zavázaly, že nezavedou krátkodobá pravidla na ochranu vlastního trhu. Bez možností flexibilní daňové politiky, kontroly vývozu a dovozu nebo státní podpory výzkumu a vývoje se navzdory ekonomickému růstu rozplynul i sen o industriální budoucnosti.

Paradoxní je, že téměř všechny průmyslové a technologické země včetně novodobých asijských tygrů, které jsou Africe často dávány za vzor, se bez mohutných státních zásahů do ekonomiky neobešly, upozorňuje ve své knize Rozvojová strategie v historické perspektivě Ha-Joon Chang.

Rozpor mezi slovy a činy Západu nezůstává na africkém kontinentu bez povšimnutí. Takzvaný „chytrý protekcionismus“ byl jedním z klíčových hesel nedávného setkání afrických ministrů financí, rozvoje, Africké unie a Ekonomické komise OSN. Výstupem jednání je příslib „vysoce selektivní“ obchodní politiky, která bude zohledňovat vybraná průmyslová a obchodní odvětví.

Již teď je však jasné, že to lídři afrických zemí nebudou mít jednoduché. Poměrně svazující pravidla se totiž již v minulosti zavázali plnit i v rámci obchodních smluv podepsaných skrze Světovou obchodní organizaci (WTO).

Paradoxní je, že Spojené státy, dominantní zastánce volného obchodu, v poslední době přichází s kroky, které mohou být ve svém důsledku vůči zúčastněným stranám značně ochranářské. Ať už se jedná o smlouvu Trans-pacifického partnerství (TPP) mezi USA a zeměmi jihovýchodní Asie nebo chystanou obchodní spolupráci se zeměmi EU (TTTP) a úmluvu o obchodu v rámci služeb (TiSA).

I kdyby se jednotlivým africkým ekonomikám podařilo vyjednat lepší pravidla pro obchod a rozvoj průmyslové infrastruktury, nyní osekané státní rozpočty jim příliš velký prostor pro investice nedávají. S přihlédnutím k tomu, že ceny nerostných surovin a komodit nebudou ve střednědobém horizontu s největší pravděpodobností růst, subsaharská Afrika promarnila velkou šanci prosadit se v průmyslovém světě s větší přidanou hodnotou – byť jednotlivé země jsou na vině pouze částečně. Tropický sen o prosperitě jde tak minimálně na čas k ledu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.