Ani ony však nemají - podle vedení holdingu - hotovost, vlastní jen čtvrtinový podíl na ázerbájdžánské kuponové privatizaci a deset procent ruské ropné společnosti Sidanko. S jejími akciemi se však v současné době na veřejných kapitálových trzích neobchoduje, takže nelze spolehlivě určit její cenu.
A proč se vůbec Viktor Kožený pouštěl, jak se záhy ukázalo, do riskantní ázerbájdžánské privatizace, z níž mu zbyly v současné době téměř bezcenné kupony? Důvodem byla snaha ovládnout tamního ropného giganta, společnost Socar. Ale mluvčí ázerbájdžánského velvyslanectví v USA Elin Sulejmanov potvrzuje, že ázerbájdžánská vláda tuto firmu v blízké budoucnosti kuponově privatizovat nehodlá.
"Koženému nikdo nic konkrétního v Ázerbájdžánu neslíbil," dodal Sulejmanov. Předseda představenstva holdingu Boris Vostrý uvedl, že se nyní chystá v Ázerbájdžánu privatizace například telekomunikací či plynáren, které by mohly být také finančně zajímavé. Podle člena představenstva Michala Pacovského Vostrý tuto zemi navštívil a začal tu o možné privatizaci jednat.
Jak na to
Aby holding mohl začít podnikat a investovat, nesmí být v likvidaci. Právě proto velcí akcionáři spříznění s Viktorem Koženým předložili prosincové a lednové valné hromadě návrh na zrušení likvidace a schválili ho. "Koženého soukromý majetek je obstaven, soudy o zástavy by byly složité a táhly by se velmi dlouho s nejistým výsledkem, jedinou možností je investovat," hájí tento krok Michal Pacovský. Malí akcionáři si však myslí opak. Podle Sdružení malých akcionářů je třeba co nejrychleji zpeněžit zástavy a peníze rozdělit.
"Vedení holdingu se snaží o to, aby nakonec nemuselo akcionářům vyplatit nic," říká jeho předseda Karel Staněk. "Dělám všechno pro to, abych zajistil a ochránil majetek akcionářů," uvedl soudem jmenovaný likvidátor Zdeněk Častorál, který se už měsíc marně snaží získat účetní doklady společnosti, aby mohl nahlédnout do hospodaření holdingu a zjistit, jaký majetek v něm je. Kromě informací od osob z vedení holdingu, o jejichž spojení s Koženým je Sdružení malých akcionářů přesvědčeno, totiž neexistují žádné další údaje o tom, co vlastně společnost vlastní a jakou hodnotu mají zástavy.
Dokonce ani ze zprávy auditora za rok 1999 nelze prakticky nic vyčíst. Auditor, společnost HZ Praha, v ní sice uvádí, že se zaměřila na "posouzení reálného ocenění pohledávky" (tedy dluhu Koženého a jeho firem), ale nezískala potřebné informace. Konstatovala proto, že se k pohledávce, její návratnosti a možnosti vymáhání u soudu nemůže vyjádřit.
Co dělat? ptají se ti, co důvěřovali Koženému
Akcionáři mají několik možností, ale žádná dnes nevede k urychlenému navrácení peněz.
ŽALOBY
Mohou podat žalobu o náhradu škody. Soudní spory se však protahují v podobných případech i na několik let a výsledek je ve hvězdách. Podle advokáta Tomáše Sokola patří obchodní spory vůbec k nejsložitějším a často ztroskotají na maličkosti, třeba drobné nepřesnosti v žalobě. Je třeba mimo jiné uvést, jaká škoda konkrétně vznikla. Než začne jednání, musí žalující strana uhradit soudní poplatek ve výši čtyř procent ze žalované částky. Pokud soud prohraje, už je neuvidí. Jestliže by se někdo soudil například o půl milionu korun, musel by složit dvacet tisíc korun.
TRESTNÍ OZNÁMENÍ
Další možností je doručit trestní oznámení na státní zastupitelství nebo přímo na policii. V současné době se jich šetří několik, podle vyjádření Soni Jindrákové z úřadu vyšetřování a Martina Omelky ze státního zastupitelství zatím žádné nevyústilo v trestní stíhání či žalobu. Tomáš Sokol nepotvrdil domněnku některých akcionářů, že čím víc oznámení, tím budou účinnější.
"Je jedno, zda bylo podáno jedno, nebo dvacet. Důležité je, že se policie případem zabývá," uvedl Sokol. Podle advokáta Vladimíra Lamacze je trestní oznámení pro poškozené akcionáře výhodnější než žaloba, nemusí totiž v případě, že dojde k soudu, skládat zmíněná čtyři procenta. "Nejdříve případ šetří policie, v případě podezření z trestného činu ho dále předává úřadu vyšetřování. Tento úřad sděluje obvinění a předává kauzu státnímu zastupitelství. To podává návrh obžaloby, pokud existuje dostatečný důvod," vysvětluje ve zkratce postup institucí Lamacz.
A jak se člověk dozví, co se s "jeho" případem děje? "V trestním oznámení by měl uvést, že žádá, aby byl vyrozuměn, jak kauza postupuje. Pokud dojde k trestnímu stíhání, může se k němu připojit, s tím, že bude vyslýchán jako svědek. Když podá státní zástupce k soudu obžalobu, dostane její znění poštou," říká Martin Omelka z městského státního zastupitelství.
PRODEJ AKCIÍ
Akcie holdingu je možné prodat prostřednictvím RM-Systému, nabízejí se však za necelých padesát korun, tedy hluboko pod nominální hodnotou, která je jeden tisíc korun.
VYČKÁVÁNÍ
Akcionáři také mohou čekat a doufat, tak jak to dělají už tři roky. Sdružení malých akcionářů se domnívá, že v holdingu majetek je: dvacet miliard se přece nemohlo jen tak ztratit.
