Při takové spekulaci navíc výdělek pěkně srazí poplatky, které si fondy účtují. Ovšem dlouhodobě míří akcie vzhůru - a to je kouzlo fondů, které do nich investují. "V delším časovém horizontu lze očekávat průměrné roční zhodnocení mezi deseti až patnácti procenty ročně," říká analytik Petr Čihák.
Jistota? Peněžní a obligační fondy
Kdo investuje krátkodobě, potřebuje fondy s nižším rizikem a tedy větší jistotou. Proto se na krátkodobé investice doporučují fondy peněžního trhu a fondy dluhopisové. Nelze u nich očekávat vysoký zisk, ale vývoj cen jejich podílových listů je stabilní a investor má vysokou pravděpodobnost, že se mu vložené peníze - i když poměrně málo - zhodnotí. Pro investice na několik měsíců jsou vhodnější fondy peněžního trhu, pro dlouhodobější uložení peněz až zhruba do tří let jsou vhodnější fondy dluhopisové.
Rozumný kompromis: smíšené fondy
Chce-li mít člověk vyšší výnosy než u dluhopisových fondů, ale nechce podstoupit vyšší riziko u akciových fondů, může zvolit smíšený, nebo-li balancovaný fond. Ten investuje svěřené peníze v různé míře do akcií, dluhopisů i jiných investičních příležitostí. Vhodná délka investice závisí na konkrétním rozložení majetku ve fondu, ale obecně by mělo jít minimálně o tři až pět let.
Kdy nakupovat a prodávat?
Akciové fondy: Myslet si, že když kurs fondu dlouho roste, je nejlepší doba ho koupit, je omyl. Může se stát, že hodnota podílových listů poroste i nadále, ale spíše je pravděpodobné, že dojde alespoň k mírnému "zhoupnutí". Člověk by se měl podívat na graf vývoje hodnoty podílových listů. Nakoupit je po dlouhém růstu, "na vrcholu", není dobré - spíše je lepší vyčkat na pokles hodnoty a nakoupit co nejlevněji.
Peněžní fondy: Příliš nezáleží na tom, kdy do nich člověk investuje, protože vývoj hodnoty podílových listů je celkem stabilní - bez výraznějších výkyvů. Výnos v těchto fondech je závislý na úrokových mírách v dané zemi. Například fond peněžního trhu, investující v České republice, bude mít roční výnos podobný, jako jsou úrokové sazby na termínované vklady v české koruně.
Obligační fondy: Vývoj hodnoty jejich podílových fondů je také poměrně dost stabilní. Ve srovnání s fondy peněžního trhu mohou vykazovat trochu větší rozkolísanost, ale i tak příliš nezáleží na okamžiku, kdy do nich člověk investuje. V zásadě však po zvýšení úrokových sazeb může hodnota dluhopisových fondů paradoxně klesnout - a tehdy je dobrá chvíle pro levný nákup podílových listů.
Smíšené fondy: jsou jakousi kombinací akciových a dluhopisových fondů. Proto u nich platí podobné zásady, jako u akciových a dluhopisových fondů. Záleží však na konkrétním fondu a na tom, kolik ze svěřených peněz investoval do akcií, kolik do dluhopisů a podobně. Má-li fond většinu peněz v akciích, vyvíjí se hodnota jeho podílových listů podobně jako v akciových fondech. Jestliže většinu majetku tvoří dluhopisy, je vývoj hodnoty podílových listů podobný vývoji v dluhopisových fondech.
Jistota? Peněžní a obligační fondy
Kdo investuje krátkodobě, potřebuje fondy s nižším rizikem a tedy větší jistotou. Proto se na krátkodobé investice doporučují fondy peněžního trhu a fondy dluhopisové. Nelze u nich očekávat vysoký zisk, ale vývoj cen jejich podílových listů je stabilní a investor má vysokou pravděpodobnost, že se mu vložené peníze - i když poměrně málo - zhodnotí. Pro investice na několik měsíců jsou vhodnější fondy peněžního trhu, pro dlouhodobější uložení peněz až zhruba do tří let jsou vhodnější fondy dluhopisové.
Rozumný kompromis: smíšené fondy
Chce-li mít člověk vyšší výnosy než u dluhopisových fondů, ale nechce podstoupit vyšší riziko u akciových fondů, může zvolit smíšený, nebo-li balancovaný fond. Ten investuje svěřené peníze v různé míře do akcií, dluhopisů i jiných investičních příležitostí. Vhodná délka investice závisí na konkrétním rozložení majetku ve fondu, ale obecně by mělo jít minimálně o tři až pět let.
Kdy nakupovat a prodávat?
Akciové fondy: Myslet si, že když kurs fondu dlouho roste, je nejlepší doba ho koupit, je omyl. Může se stát, že hodnota podílových listů poroste i nadále, ale spíše je pravděpodobné, že dojde alespoň k mírnému "zhoupnutí". Člověk by se měl podívat na graf vývoje hodnoty podílových listů. Nakoupit je po dlouhém růstu, "na vrcholu", není dobré - spíše je lepší vyčkat na pokles hodnoty a nakoupit co nejlevněji.
Peněžní fondy: Příliš nezáleží na tom, kdy do nich člověk investuje, protože vývoj hodnoty podílových listů je celkem stabilní - bez výraznějších výkyvů. Výnos v těchto fondech je závislý na úrokových mírách v dané zemi. Například fond peněžního trhu, investující v České republice, bude mít roční výnos podobný, jako jsou úrokové sazby na termínované vklady v české koruně.
Obligační fondy: Vývoj hodnoty jejich podílových fondů je také poměrně dost stabilní. Ve srovnání s fondy peněžního trhu mohou vykazovat trochu větší rozkolísanost, ale i tak příliš nezáleží na okamžiku, kdy do nich člověk investuje. V zásadě však po zvýšení úrokových sazeb může hodnota dluhopisových fondů paradoxně klesnout - a tehdy je dobrá chvíle pro levný nákup podílových listů.
Smíšené fondy: jsou jakousi kombinací akciových a dluhopisových fondů. Proto u nich platí podobné zásady, jako u akciových a dluhopisových fondů. Záleží však na konkrétním fondu a na tom, kolik ze svěřených peněz investoval do akcií, kolik do dluhopisů a podobně. Má-li fond většinu peněz v akciích, vyvíjí se hodnota jeho podílových listů podobně jako v akciových fondech. Jestliže většinu majetku tvoří dluhopisy, je vývoj hodnoty podílových listů podobný vývoji v dluhopisových fondech.
