Alfa Romeo 155: fešák často chatrného zdraví

Typický Ital má docela jinou představu o autě než třeba Němec.
Typický Ital má docela jinou představu o autě než třeba Němec. První chce, aby vůz byl především hezký a výkonný, zatímco druhý žádá hlavně výdrž, spolehlivost, nenáročnost... Není proto divu, že také Alfa Romeo 155, která byla ve výrobě v letech 1992 až 1997, se u italských motoristů těšila poměrně značné oblibě, zatímco jinde v Evropě se výrazněji neprosadila.

Také jako ojetina patří ktomu levnějšímu, co automobilová střední třída nabízí. "Alfa Romeo 155 - to bylo a vlastně pořád ještě je poměrně pěkné a pro svezení zajímavé auto, ale není dobré držet je déle než čtyři pět let. Starší ročníky výroby totiž obvykle mívají potíže, které nejenom kazí náladu, ale také vyhánějí z kapsy dost peněz za služby v servisech," říká Aleš Kužel z bazaru AAA Auto Praha. U Alfy Romeo 155 totiž předčasně odcházejí poloosy a tlumiče, závady se brzy objevují v zavěšení kol. Vůz rovněž koroduje dřív, než by se u výrobku z devadesátých let dalo čekat - hlavně na kufru, předních blatnících, zadních nadkolích a na prazích. K tomu přibývá i celkově horší výrobní zpracování a menší spolehlivost. Nejčastější závady lze čekat v elektroinstalaci, relativně rychle se opotřebovává brzdové obložení a snad u každého vozu to nepříjemně vrže a klepe v interiéru. Při prohlídkách ve stanicích technické kontroly bývají problémy s účinností brzd. Také na vnitřní design aby si řidič při prvním seznámení chvíli zvykal. Následnice Alfa Romeo 156 jde prakticky ve všech zmíněných ohledech směrem k lepšímu. Nicméně starší Alfa Romeo 155, která má hodně společného s příbuznými modely Fiat Tempra a Lancia Dedra, svoje vyznavače neztrácí. Vůz kupují sportovněji založení, a hlavně mladší řidiči. Ti sice připustí, že podvozek není zrovna trvanlivý, ovšem je konstrukčně výborný a vozu dává nevšední jízdní vlastnosti. Také výhradně pro značku konstruované benzinové motory, zvláště výkonnější verze 1.8 16V a 2.0 16V, s autem dělají divy. V nabídce však jsou ještě další pohony - od slabšího a nepříliš doporučovaného 1.6 přes 1.7 a 2.0 až po 2.5 V6 (122 kilowattů - 166 koní) či naftové 1.9 a 2.5 TD. Předností Alfy Romeo 155 dál je bohatá výbava a solidní vnitřní prostor, za výhodu lze považovat fakt, že sportovně laděný vůz tradiční značky a nevšedního a snad až dravého designu lze na trhu ojetin pořídit za relativně přijatelné ceny. To se ovšem při dalším prodeji vozu už mění v nevýhodu - hodnota klesá a nadále bude padat rychleji než u klasických konkurenčních sedanů bez sportovních ambicí, zato ale skonzervativněji střiženým kabátem, a hlavně s delší výdrží.Alfa Romeo 155 byla ve výrobě i v provedení Q4 s kvalitním pohonem všech čtyř kol, ovšem tyto verze jsou na zdejším trhu ojetin vzácností.

Alfa Romeo 155

ročník (Kč)

1992 110 000
1993 120 000
1994 130 000
1995 140 000
1996 160 000
1997 180 000

příplatky

motor 2.5 V6 10 000
motor 1.9 TD 15 000
motor 2.5 TD 20 000
doplňky (kůže, litá kola atd.) 10 000
srážky motor 1.6 -10 000

Poznámka: ceny automobilu s motorem 2.0

Mezníky modelu
(Alfa Romeo 155 je sedan střední třídy s pohonem předních kol)

1992 - premiéra (nástupce Alfy Romeo 75)
1994 - úpravy ve prospěch pasivní bezpečnosti
1995 - úpravy vzhledu, nový motor 2.0 16V
1997 - konec výroby (nastupuje Alfa Romeo 156)

Největší konkurenti

Alfa Romeo 155 s dvoulitrovým motorem a ročníku výroby 1994 se nabízí za zhruba 130 tisíc korun a největší konkurenci jí na trhu ojetin tvoří například stejně staré automobily BMW 320 za 230 tisíc, Fiat Tempra 2.0 za 110 tisíc, Ford Mondeo 2.0 za 150 tisíc, Honda Accord 2.0 za 180 tisíc, Mitsubishi Galant 2.0 za 160 tisíc, Opel Vectra 2.0 za 135 tisíc, Toyota Carina 2.0 za 150 tisíc, Volkswagen Passat 2.0 za 185 tisíc a Volkswagen Vento 2.0 za 160 tisíc korun. "Motorista, který bude mít víc peněz, by upřednostnil BMW 320 nebo Hondu Accord," říká vedoucí nákupu bazaru AAA Auto Praha Aleš Kužel. "Osobně bych se nebránil ani Alfě Romeo 155, ovšem musel by to být ročník výroby alespoň 1996 či 1997 za příznivou cenu. Je totiž třeba počítat s tím, že tato alfa nemá dlouhou životnost."

+
* nevšední design
* pověst tradiční značky
* výborné jízdní vlastnosti
* dostatek prostoru interiéru i kufru
* bohatá nabídka motorů I výkonné benzinové pohony
* relativně nízká cena na trhu ojetin

-
* horší výrobní zpracování
* nižší spolehlivost a trvanlivost
* předčasná koroze
* potíže s účinností brzd
* málo vydrží brzdové obložení
* závady v elektroinstalaci
* ztrácí hodnotu rychleji než konzervativní konkurence