Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) plní likérky alkohol do kanystrů od roku 1990, kdy začaly experimentovat s netradičními formami balení a prodeje. Likérky tak vyzkoušely plnění do plastu dávno před tím, než se do toho pustily pivovary.
Smrtící metanolNEČAS: Budu chtít po úřadech informace |
Nejprve zkoušely nádoby o objemech 25 a 10 litrů. "Plnění do těchto větších obalů zavedli malí výrobci z důvodu sílící konkurence, neboť nejsou schopni z důvodu obchodních podmínek dodávat svou produkci do řetězců. Důvodem byla jednak nižší cena, neboť se ušetří za lahev, etikety a podobně, a také to, že to požadovali zákazníci," vysvětluje Pavel Kučera, předseda Sdružení výrobců lihovin (SVL), které sdružuje malé likérky.
Dnes však mohou likérky plnit legálně alkohol pouze maximálně do šestilitrových nádob, které jsou opatřeny kolkem. Větší balení zákon z roku 2004 nepovoluje. "Zatímco z balení o objemu do šesti litrů označeného kolkem může prodejce dále rozlévat do nádob, které si spotřebitel donese, balení o větším objemu nejsou určena k prodeji konečnému spotřebiteli, a to ani formou čepování, rozlévání či stáčení," upozorňuje Romana Kadaňková ze SZPI.
Alkohol z kanystrů končí v nálevnách i v cukroví
Velká balení alkoholu putují podle výrobců a prodejců nejčastěji do stánků, tržnic, vinoték, restaurací či hospod. Velkou část ale kupují i jednotlivci, a to především muži. Občas končí i v kuchyních hospodyněk, když se rozhodnou péct ve velkém.
"Kanystr Lašského tuzemáku si u mě objednává například má maminka, když se domluví s kamarádkami, že budou péct. Koupí ho a pak si to velké balení mezi sebou rozdělí a vyjde je levněji," popisuje Radim Tomášek, majitel e-shopu alkohol-lihoviny.cz.
Celkově ale končí v kanystrech jen nepatrná část legální produkce. Velké likérky jako například Stock Plzeň - Božkov, Rudolf Jelínek či Granette & Starorežná Distilleries totiž podle viceprezidenta Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL sdružuje pouze velké výrobce lihovin) Pavla Dvořáčka své produkty do kanystrů vůbec nestáčejí. Členové UVDL přitom na český trh dodávají zhruba 90 procent produkce.
Malé likérky sdružené v SVL pak ze zbývající zhruba desetiny celkové produkce stáčejí do kanystrů jen zhruba desetinu objemu vlastní produkce, takže na trhu končí v plastu zhruba procento legální výroby.
Legální trh ale podle expertů výrazně narušují černí výrobci lihovin. Objem jejich produkce se podle Dvořáčka odhaduje na zhruba pětinu celkové tuzemské spotřeby. A právě velká část nelegální výroby končí podle expertů v kanystrech a rozlévá se dál do menších dávek.
Likérky doufají, že aféra s metanolem zvýší prodej známých značek
Legální výrobci alkoholu nyní věří tomu, že se produkce nekontrolovaného černého trhu omezí, protože si lidé budou dávat po sérii úmrtí způsobených metylalkoholem na podezřelý alkohol pozor. Po prvním šoku, kdy lidé mohou omezit pití alkoholu kvůli strachu z poškození zdraví, dokonce podle výrobců může objem jejich produkce růst.
"Po této aféře očekáváme výrazný pokles prodeje z kanystrů, protože se naši odběratelé budou bát je kupovat. Naopak očekáváme mírný růst prodeje standardních půllitrových a litrových balení, a to tak, že celkové tržby by mohly i růst," odhaduje předseda SVL Kučera.
O své tržby se nebojí ani Tomášek, který své zboží kupuje právě od menšího člena SVL Likérky pod Skalkou. "Nebojím se, že by lidé kupovali alkohol méně. Mám stálé zákazníky a k tomu naopak doufám, že ke mně přijdou i noví zákazníci, kteří si nyní budou dávat pozor na kupování neznámého alkoholu vyráběného v garážích."
Podle Dvořáčka zastupujícího velké výrobce nelze dopad na prodeje nyní odhadnout. "Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby současná aféra působila jako varování všem, aby nekupovali podezřelý alkohol a dali přednost zavedeným značkám," říká.
