Domov pro seniory v Jablonci nad Nisou vznikl v jedné z budov bývalé Bižuterie. Zaměřuje se na lidi s demencemi (29.9.2015). | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pořadníky jsou plné. Boom domovů pro seniory s Alzheimerem přesto končí

  • 208
Boom domovů pro seniory specializovaných na osoby s demencí končí, přicházejí těžší časy. Ne že by pacientů s Alzheimerovou chorobou ubývalo, ale problémy jsou s financováním a chybějí personální kapacity.

Některá soukromá zařízení dokonce musela zavřít. Skončila třeba Rezidence Tereza v Dubí provozovaná čtyři roky Terezinými lázněmi Dubí. „Náš domov seniorů byl vyřazen úřadem Ústeckého kraje z okruhu zařízení, kterým budou v dalších letech poskytovány státní dotace na provoz,“ uvádí na webu bývalá ředitelka Lucie Jelínková. Jiné dotace se sehnat nepodařilo a finanční dary na provoz nestačily.

VIDEO: Péče o pacienta s Alzheimerem vyjde až na 45 tisíc. Co to obnáší?

Podobně dopadlo Centrum spokojeného stáří pro lidi s demencí, které provozovaly Léčebné lázně Bohdaneč. Skončilo už po půl roce, protože nemělo pro pacienty dostatek kvalifikovaného personálu. Na jednoho seniora s demencí je totiž potřeba jeden pečovatel.

Počet domovů se zvláštním režimem, tedy pro klienty s demencí, stoupl za posledních pět let ze 189 na 317, z toho zhruba osmdesát z nich je soukromých. Loni však nárůst výrazně zpomalil. Specializovaných domovů přibylo jen třináct, z toho osm soukromých.

„Zařízení, která skončí, bude přibývat. Představa lehkého zbohatnutí na stáří se střetává s realitou,“ předpovídá Jaroslava Jůzová, spolumajitelka společnosti Alzheimercentrum, která je s devíti domovy největším hráčem na roztříštěném trhu. Příští rok plánuje otevřít další v Plzni a Ostravě a rozšířit dům ve Zlíně.

Šance pro soukromá zařízení

Většinu zařízení pro seniory s demencí provozuje stát, kraj nebo obec. Neuspokojených žádostí je podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb stále 10 až 15 tisíc. Šance se tak naskýtá soukromníkům. Ti si ale musí pečlivě spočítat, z čeho péči zaplatí. Od klientů totiž mohou dle úhradové vyhlášky vybírat přímo maximálně 11 560 korun za ubytování a stravu.

Další financování záleží na jejich schopnostech. Pokud se jim podaří přesvědčit kraj, aby dům zařadil do krajské sítě, mohou se ucházet o dotace na sociální služby přerozdělované krajem ze státního rozpočtu.

To je přitom obtížné, protože balík peněz příliš neroste a stávající členové sítě (většinou veřejná zařízení) by se tak museli dělit s nově vzniklými domovy. Alzheimercentrum kvůli tomu dokonce podalo na kraj správní žalobu. „Ne proto, že jsme nedostali dotaci, ta není nároková. Ale proto, že naše zařízení pro lidi s demencí v Písku, které funguje už 20 let, dosud nebylo zařazeno do krajské sítě,“ říká Jůzová.

Ani zařízení zřizovaná státem, obcemi nebo kraji si často s penězi nevystačí. Dostávají pak podle potřeby peníze na provoz z rozpočtu jejich zřizovatele, případně jim obec vypomáhá s nájmem a investicemi.

„Pokud zařízení není dotované, je nevyhnutelné, aby část nákladů hradily rodiny klientů,“ říká Lubomír Vais, šéf soukromé společnosti GrandPark, která provozuje tři domovy pro seniory s demencí a čtvrtý připravuje. Náklady na pobyt seniora odhaduje na 30 až 35 tisíc korun měsíčně.

Dosud se jakákoliv úhrada nad zákonem povolenou částku řešila v domovech bez dotace formou dobrovolných darů nebo úhradou účtovanou za poskytování nadstandardní služby. „Je to sice dobrovolné, ale v některých soukromých domovech to hradí skoro všichni klienti,“ tvrdí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Skrytě tak přijímají především ty, kdo jsou ochotni platit.

Přesto je zájem tak velký, že musí kvůli plné obsazenosti ve velkých městech jako Praha a Brno zavádět pořadníky na přijetí. „Poptávka v Praze převyšuje nabídku,“ říká Helena Bednářová, ředitelka společnosti Centrin CZ se třemi zařízeními.

Ohledně placení v soukromých domovech by nicméně brzy měla být situace jasnější. Poslanecký pozměňovací návrh k novele zákona o sociálních službách jim totiž umožní stanovit cenu za péči.

„Je nelogické, aby dva subjekty poskytovaly stejnou službu, měly nastavenou maximální úhradu a jeden dostával dotace a druhý ne,“ kvituje to Jiří Dušek, ředitel společnosti Anavita, která provozuje šest specializovaných zařízení pro seniory a plánuje čtyři další domovy.

Peněz na péči o seniory s demencí by mělo do budoucna být více. Ministerstvo práce a sociálních věcí a resort zdravotnictví však dosud nebyly schopny připravit návrh systému financování služeb na sociálně zdravotním pomezí.

Terapeut muž je v Alzheimercentru na roztrhání:

20. července 2016