Podle výrobců se bude opatření týkat zejména menších firem. Ty větší totiž fosfáty už dříve dobrovolně nahradily tzv. zeolity. To je i případ společnosti Henkel, která na českém trhu prodává například Persil. Právě Henkel nabídl zeolit jako patent i ostatním výrobcům.
"Legální zákaz fosfátů nezpůsobí žádné změny ve výrobě nebo prodeji, protože naše prací prostředky neobsahují fosfát už od osmdesátých let minulého století," řekla mluvčí společnosti Lidija Erlebachová.
Velcí výrobci se totiž už dříve dobrovolně zavázali, že budou vyrábět prášky bez fosfátů. K dohodě přistoupily společnosti Henkel, Procter & Gamble Rakona, Reckitt Benckiser nebo Unilever.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šulová uvedla, že v době, kdy se dohoda uzavírala, tvořili její členové většinu na trhu.
"Jak se situace na trhu měnila, zaujímali tito výrobci menší a menší podíl a dostali se pod padesát procent a ti, kteří byli osloveni, už neměli zájem se k dohodě připojit. Proto ministerstvo přistoupilo k tomuto kroku, který je závazný pro všechny a už není na principu dobrovolnosti," uvedla.
Mezi zakládající členy sdružení výrobců prášků bez fosfátů patří i firma Setuza. Ta ale později ze sdružení vystoupila a i ona nyní bude muset svoje receptury upravit.
Nabízí sice i prostředky, kterých se úprava týkat nebude - jako například Titan Sensitive, Clarax nebo mýdlové prací prostředky. U většiny ostatních ale bude muset ke změně dojít. Firma vyrábí mimo jiné prášky Toto, Merkur nebo Hanka.
Změny si vyžádají zvýšené náklady, které se nejspíš promítnou i v ceně. "Odhaduji to asi na deset procent," uvedla mluvčí Setuzy Marie Logrová. Prášky s fosfáty by z pultů prodejen měly zmizet nejpozději do začátku října.
I když ekologové vyhlášku ministerstva uvítali, zdaleka neznamená konec fosfátů v Česku. Podle Šulové se z pracích prášků dostává do vody zhruba 12 procent fosfátů. Ty se ale používají i jinde, například v zemědělství. V tomto případě není ale omezení tak jednoduché.
"Fosfáty se dostávají z hnojiv do vody postupně. Tedy ještě teď se dostávají do vody z hnojení před dvaceti lety," vysvětlila Šulová a dodala, že v těchto případech zbývá jen hledání dlouhodobého řešení - tedy nepřehnojovat a podporovat ekologické zemědělství.
Pro životní prostředí nejzávažnější složkou pracího prášku jsou fosfáty, neboli tenzidy obsahující fosfor. Perou výborně, avšak v potocích a hlavně stojatých vodách způsobují problémy.
Fosfor představuje živinu pro vodní řasy a sinice, které se pak snadno přemnoží. Tak vzniká v létě nevábný zelený povlak vodního květu, který lidi odrazuje od koupání.
Ryby a jiní vodní živočichové mohou mít až smrtelné problémy s tím, že jim vodní květ "vydýchá" kyslík z vody. Problémy vyvstávají také při úpravě vody na pitnou.
ekologická společnost ROSA
