Americká vláda už nabízí zakázky

  • 11
Ještě než v Iráku utichne střelba, začne tamní pouští pulzovat nový obchod. Americké společnosti - znechucené stavem vlastní ekonomiky -si už potichoučku brousí zuby na obchodní příležitosti v Iráku, které přinese odstranění Saddáma Husajna.

Očekává se, že americká vláda začne během několika dní zadávat zakázky za 900 milionů dolarů - na opravu silnic a infrastruktury a rovněž na vybavení iráckých přístavů a letišť.

Minulý měsíc oslovila 5 největších stavebních a strojírenských firem, např. společnosti Bechtel a Halliburton, aby předložily své návrhy na nabízené zakázky.

Lukrativnost těchto prací se ještě zvýší, jestliže umožní společnostem přístup k očekávané přestavbě iráckého ropného průmyslu.

Široké spektrum firem bude navíc soutěžit o možnost dodávat zboží v rámci iráckého rekonstrukčního projektu ve stylu Marshallova plánu - počínaje mobilními telefony, přes školní učebnice třeba až po přenosné záchodky.

"Není ani potřeba se věcí nějak hluboce zabývat, abyste zjistili, o jak velké sumy se vlastně jedná," přiznal jeden washingtonský lobbista.

Podle výsledků studie Baker Institutu při Rice University bude irácký ropný sektor během příštích tří let vyžadovat investice za 5 miliard dolarů.

Pak bude na stejné úrovni, jako byl už před rokem 1991. Dalších 10 miliard dolarů pak bude potřeba, aby se dosáhlo plné produkce

Náklady mohou ještě narůst o služby požárníků, bude-li třeba opět hasit hořící ropné věže.

"Infrastruktura v této oblasti potřebuje okamžité opravy," tvrdí ředitel Baker Institutu Edward Djerejian. "Tyto zakázky budou velmi důležité."

Firmy si zatím netroufají odhadnout možné zisky, protože není dosud jasný rozsah škod. Nakonec je dost dobře možné, že vidina zisků bude podobným přeludem, jako to bylo v případě poválečného Kuvajtu v roce 1991 - tam se očekávané zakázky rozplynuly spíše mezi firmami s dlouhodobější přítomností v regionu.

Americká diplomacie se tehdy při zprostředkování zakázek moc neproslavila. Tentokrát je záruk úspěchu několik: zakázky zadává a platí přímo americká vláda.

Jakkoli jsou v zákulisí americké společnosti nadšené, na veřejnosti své zaujetí tlumí, aby se vyhnuly obviněním z černých obchodů.

Zejména ty společnosti, kvůli kterým je prezident Bush podezírán z vedení války s Irákem s cílem pomoci svým naftařským přátelům.

Centrum pro aktivní politiku upozorňuje například na pětici stavebních firem vybraných na počáteční práce v Iráku, které přispěly současné vládě 2,8 milionů dolarů během dvou posledních volebních kampaní.

Střelba se v Iráku už rozpoutala, další bitva se odehraje v Kongresu - vláda bude usilovat o schválení příspěvku ve výši nejméně 100 miliard dolarů na okamžité investice do poválečné přestavby Iráku. Lobbysti a zainteresované osoby se pustí do svého vlastního boje.