Dvanáctičlenná komise tvořená demokraty a republikány (takzvaný supervýbor) vznikla v srpnu, aby našla úspory na následujících deset let, kvůli stranickým sporům se jí ale shody dosáhnout nepodařilo.
"Po měsících tvrdých a intenzivních jednání jsme dospěli k závěru, že nelze dosáhnout dohody obou stran do vypršení stanoveného termínu pro práci výboru," uvedli ve společném prohlášení demokratická senátorka Patty Murrayová a republikánský kongresman Jeb Hensarling.
Murrayová a Hensarling však zároveň zdůraznili, že Spojené státy musí nějak na finanční krizi reagovat. Podle nich nemůže být řešení problému přesunuto na příští generace. Americký státní dluh se v současnosti pohybuje okolo 15 bilionů dolarů.
HDP roste méněVýkon americké ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl nižší, než ukazovaly první výpočty. Ministerstvo obchodu USA revidovalo data růstu HDP z 2,5 procenta na 2 procenta. |
Tři přední světové ratingové agentury se ke krachu politických jednání postavily vesměs zdrženlivě. Negativní dopad na hodnocení úvěrové bonity největší světové ekonomiky signalizovala jen Fitch, jediná agentura, která ještě udržuje rating USA na nejvyšší příčce se stabilním výhledem.
Za krachem jednání jsou zřejmě blížící se volby
Agentura Standard & Poor's v srpnu kvůli prudkému růstu amerického dluhu a neschopnosti americké politické scény tento růst zmírnit poprvé v historii snížila prestižní americký rating AAA o jeden stupeň na AA-. Agentura Moody´s tehdy americkému ratingu snížila výhled na negativní, a otevřela tím cestu k jeho budoucímu zhoršení.
S&P po oznámení kongresového výboru sdělila, že tento krok odpovídá jejímu srpnovému rozhodnutí snížit americký rating a že na nynější známku nebude mít už žádný vliv. Moody´s uvedla, že krach jednání sám o sobě ke změně ratingu nepovede a že je pro ratingovou analýzu "pouze informativní, nikoli rozhodující".
Obě hlavní politické strany se obviňují z toho, kdo zavinil, že se dohody ve výboru nepodařilo dosáhnout. Demokratičtí členové výboru nebyli podle republikánů ochotni přistoupit na dostatečné škrty ve zdravotním a sociálním zabezpečení. Většina republikánských zástupců zase podle demokratů odmítla zvýšení daní, které mohlo do státního rozpočtu přinést více peněz.
Za hlavní důvod neochoty agentura AP považuje blížící se volební rok 2012, v němž se vedle voleb prezidenta bude rozhodovat také o složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. V takové situaci se zákonodárci nechtějí příliš odchylovat od stranických linií. Škrtům se ale americký rozpočet nevyhne. Podle předchozí dohody se totiž po nedosažení dohody ve výboru bude v rozpočtech automaticky škrtat částka 1,2 bilionu dolarů. Škrty mají výrazně postihnout například ministerstvo obrany.
