Americká města poblíž hranic s Mexikem se bojí, že desetiletí budované soužití zničí dlouhá zeď a clo uvalené na všechno zboží dovezené do USA.
Prezident Trump krátce poté, co začal úřadovat v Bílém domě, potvrdil, že trvá na tom, aby zboží z Mexika bylo zdaněno 20 procenty. Chce pohřbít severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), kterou označil za „nejhorší obchodní dohodu v historii“, a k tomu plánuje vystavět 3 200 kilometrů dlouhou zeď na hranicích.
Tím vážně znepokojil starosty některých měst amerického jihu, která z velké části prosperují díky Mexičanům. „Pokud náš vztah s Mexikem ztroskotá, bude to pro naši ekonomiku zničující,“ sdělil listu The Washington Post starosta amerického města McAllen Jim Darling, který si chce postěžovat v dopise Trumpovi. Město se 130 tisíci obyvateli je jedním z míst v hraničním pásmu, které prosperují díky montovnám na severu Mexika, zvaným „maquiladora“. 37 procent daní, které se zde vyberou, pochází od Mexičanů.
S obavami do budoucna hledí i město Nogales v Arizoně, jehož větší část zasahuje do Mexika. Podle Tonyho Sedgwicka z Aliance pro hraniční společenství odtud pochází 95 procent zákazníků místních obchodů, jako je Wallmart či Ross. A ozývají se i další, kteří jsou nespokojení s politikou Trumpa a myslí si, že ekonomiku poškodí. „Je spousta prostoru pro vylepšení obchodní dohody, ale restart nebo cla budou zabijákem pracovních míst,“ myslí si Beto O’Rourke z přístavního města El Paso.
V El Pasu je každé čtvrté pracovní místo svázáno s obchodem s Mexikem. Celkem jde o sto tisíc míst. Z tohoto rušného logistického centra se na jih vozí díly pro výrobu zdravotnických zařízení. Zaměstnává nejen dělníky, ale i účetní advokáty nebo konzultanty.
Chudí Mexičané do značné míry živí nepoměrně bohatší jih USA, kam vyjíždějí za nákupy podobně jako Češi do Německa. Platy mají nuzné, i tak ale na nich stojí ekonomika řady amerických měst. Dělnická mzda v amerických továrnách na severu Mexika dosahuje podle různých zdrojů 1 až 5 dolarů za hodinu.
Fabriky poháněné levnou pracovní silou vznikly hlavně na severu Mexika, ale i na jihu amerických států Kalifornie, Arizona, Nové Mexiko a Texas. Z továren v USA se importují materiály a díly do Mexika, aby se finálně zkompletované do hotových výrobků zase vyvezly do Ameriky. V pásmu na obou stranách hranic je několik tisíc takových montoven a závodů. Jen na severu Mexika americké fabriky zaměstnávají asi jeden milion lidí.
Boom automobilek
Vzájemný obchod táhnou především automobilky, které v Mexiku zažily velký boom v posledních deseti letech, za vlády Baracka Obamy a George W. Bushe. V té době v zemi vyrostla polovina z továren.
Vedle amerického Fordu, Chrysleru a koncernu General Motors v Mexiku vyrábí automobilky Volkswagen, Fiat, Toyota, Nissan a Mazda.
Mexiko je druhou nejvýznamnější zemí, kam Američané vyvážejí, a třetím nejdůležitějším importérem USA. Vzájemný obchod v roce 2015 podle Úřadu vládního zmocněnce pro obchod dosáhl 532 miliard dolarů. Z toho export činil 236 miliard dolarů.
Donald Trump chce cly postihnout dovozy z Mexika, které předloni dosáhly v součtu 295 miliard dolarů. O část zisků by tím připravil v první řadě automobilky, výrobce elektroniky a strojů. V menší míře se do Ameriky dováží minerální oleje, zdravotnická zařízení a zemědělské komodity, jako je zelenina, ovoce nebo alkohol (čtěte 80 procent avokád v USA pochází z Mexika).
