Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Americký jih žije z chudých Mexičanů. Teď se bojí, že kvůli Trumpovi odejdou

  10:08aktualizováno  10:08
Je to místo, kde za desítky let srostla americká ekonomika s mexickou. Hraniční pásmo, uprostřed kterého má vyrůst „Trumpova zeď“, živí americká města i Mexičany. Ti v montovnách za dva dolary na hodinu kompletují auta, elektroniku, přístroje do nemocnic... A po výplatě vyjíždějí na sever, kde peníze utrácejí.

Dělníci továrny TECMA v mexickém městě Ciudad Juárez. | foto: Profimedia.cz

Americká města poblíž hranic s Mexikem se bojí, že desetiletí budované soužití zničí dlouhá zeď a clo uvalené na všechno zboží dovezené do USA.

Prezident Trump krátce poté, co začal úřadovat v Bílém domě, potvrdil, že trvá na tom, aby zboží z Mexika bylo zdaněno 20 procenty. Chce pohřbít severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), kterou označil za „nejhorší obchodní dohodu v historii“, a k tomu plánuje vystavět 3 200 kilometrů dlouhou zeď na hranicích.

Tím vážně znepokojil starosty některých měst amerického jihu, která z velké části prosperují díky Mexičanům. „Pokud náš vztah s Mexikem ztroskotá, bude to pro naši ekonomiku zničující,“ sdělil listu The Washington Post starosta amerického města McAllen Jim Darling, který si chce postěžovat v dopise Trumpovi. Město se 130 tisíci obyvateli je jedním z míst v hraničním pásmu, které prosperují díky montovnám na severu Mexika, zvaným „maquiladora“. 37 procent daní, které se zde vyberou, pochází od Mexičanů.

Fotogalerie

S obavami do budoucna hledí i město Nogales v Arizoně, jehož větší část zasahuje do Mexika. Podle Tonyho Sedgwicka z Aliance pro hraniční společenství odtud pochází 95 procent zákazníků místních obchodů, jako je Wallmart či Ross. A ozývají se i další, kteří jsou nespokojení s politikou Trumpa a myslí si, že ekonomiku poškodí. „Je spousta prostoru pro vylepšení obchodní dohody, ale restart nebo cla budou zabijákem pracovních míst,“ myslí si Beto O’Rourke z přístavního města El Paso.

V El Pasu je každé čtvrté pracovní místo svázáno s obchodem s Mexikem. Celkem jde o sto tisíc míst. Z tohoto rušného logistického centra se na jih vozí díly pro výrobu zdravotnických zařízení. Zaměstnává nejen dělníky, ale i účetní advokáty nebo konzultanty.

Chudí Mexičané do značné míry živí nepoměrně bohatší jih USA, kam vyjíždějí za nákupy podobně jako Češi do Německa. Platy mají nuzné, i tak ale na nich stojí ekonomika řady amerických měst. Dělnická mzda v amerických továrnách na severu Mexika dosahuje podle různých zdrojů 1 až 5 dolarů za hodinu.

Fabriky poháněné levnou pracovní silou vznikly hlavně na severu Mexika, ale i na jihu amerických států Kalifornie, Arizona, Nové Mexiko a Texas. Z továren v USA se importují materiály a díly do Mexika, aby se finálně zkompletované do hotových výrobků zase vyvezly do Ameriky. V pásmu na obou stranách hranic je několik tisíc takových montoven a závodů. Jen na severu Mexika americké fabriky zaměstnávají asi jeden milion lidí.

Boom automobilek

Vzájemný obchod táhnou především automobilky, které v Mexiku zažily velký boom v posledních deseti letech, za vlády Baracka Obamy a George W. Bushe. V té době v zemi vyrostla polovina z továren.

Vedle amerického Fordu, Chrysleru a koncernu General Motors v Mexiku vyrábí automobilky Volkswagen, Fiat, Toyota, Nissan a Mazda.

Mexiko je druhou nejvýznamnější zemí, kam Američané vyvážejí, a třetím nejdůležitějším importérem USA. Vzájemný obchod v roce 2015 podle Úřadu vládního zmocněnce pro obchod dosáhl 532 miliard dolarů. Z toho export činil 236 miliard dolarů.

Donald Trump chce cly postihnout dovozy z Mexika, které předloni dosáhly v součtu 295 miliard dolarů. O část zisků by tím připravil v první řadě automobilky, výrobce elektroniky a strojů. V menší míře se do Ameriky dováží minerální oleje, zdravotnická zařízení a zemědělské komodity, jako je zelenina, ovoce nebo alkohol (čtěte 80 procent avokád v USA pochází z Mexika).





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.