jiný kraj...
Nedávno jsem v cukrárně v centru Prahy kupovala velký dort a velmi mě překvapilo, že jsem musela ještě zvlášť zaplatit za krabici. Bez krabice se ale dort nedá odnést a nic jiného než zaplatit o něco víc mi nezbývalo," popisuje svou zkušenost při nákupech Zuzana Simon která žije v New Yorku. "Myslím, že každé koupené zboží by měli dát v prodejně zákazníkovi za prodejní cenu a v takovém stavu, aby si jej mohl z obchodu bezpečně odnést," dodává.
V tuzemsku jsou zákazníci zatím spíše zvyklí, že často musí připlatit za krabičku, pokud si nechtějí odnášet salát z lahůdek jen ve fólii, nebo za tašku, do které by nákup uložili. "Kdyby to udělal nějaký americký obchodník, považovali by ho za blázna a nikdo by k němu ani nechodil nakupovat. Říká se tomu 'nickel-and-diming', v češtině tomu asi nejlépe odpovídá úsloví "stokrát nic umoří osla," vysvětluje zvyklosti v USA Zuzana Simon. Obal je pro americké prodejce nutná režie podnikání, stejně jako na- příklad osvětlení nebo vybavení prodejny. Připlácí se pouze za dárková balení, ale jsou i obchody, kde zákazníkům zabalí určité zboží jako dárek zcela zdarma V Česku vadí Zuzaně Simon také to, že si musí do obchodu nosit vlastní tašku nebo za ni zaplatit. "V Americe mi vždy dají k nákupu plno tašek. Někdy je jich až moc, ale v každé domácnosti je pak využijí na odpadky. A vždy je v prodejně zaměstnanec, který mi do nich zboží sám naskládá." Pro Američany je nezvyklé i placení za nákupní vozíky. Jedou-li doma nakupovat, vezmou si zdarma vozík a mohou si v něm nákup odvézt třeba až před vlastní dům, aniž by je někdo zastavil. "Poprvé jsem se s placením za vozíky setkala ve Švýcarsku. Místní lidé mi vysvětlili, že to zavedli kvůli pořádku, protože každý zákazník tak musí vrátit vozík tam, kde ho vzal. V Americe mají majitelé obchodů i na uklízení vozíků vlastní zaměstnance a jde jim hlavně o to, aby měli zákazníci co největší pohodlí, s minimem námahy a aby se často a rádi do jejich obchodu vraceli," vysvětluje Zuzana Simon.
CO NA TO ZÁKON
I když jsou tuzemští spotřebitelé většinou zvyklí platit u některých, zejména lahůdkářských výrobků zvlášť za obal, měli by vždy předem vědět, kolik za něj také zaplatí. Podle zákona o ochraně spotřebitele totiž musí obchodníci nejen prodávat zboží v hygienicky nezávadných obalech nebo je do nich při prodej zabalit, ale také správně zákazníky informovat o konečné ceně. Informace mimo jiné nesmí budit zdání, že v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků (například krabiček, kelímků, tašek), výkonů, prací či služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť.
Nedávno jsem v cukrárně v centru Prahy kupovala velký dort a velmi mě překvapilo, že jsem musela ještě zvlášť zaplatit za krabici. Bez krabice se ale dort nedá odnést a nic jiného než zaplatit o něco víc mi nezbývalo," popisuje svou zkušenost při nákupech Zuzana Simon která žije v New Yorku. "Myslím, že každé koupené zboží by měli dát v prodejně zákazníkovi za prodejní cenu a v takovém stavu, aby si jej mohl z obchodu bezpečně odnést," dodává.
V tuzemsku jsou zákazníci zatím spíše zvyklí, že často musí připlatit za krabičku, pokud si nechtějí odnášet salát z lahůdek jen ve fólii, nebo za tašku, do které by nákup uložili. "Kdyby to udělal nějaký americký obchodník, považovali by ho za blázna a nikdo by k němu ani nechodil nakupovat. Říká se tomu 'nickel-and-diming', v češtině tomu asi nejlépe odpovídá úsloví "stokrát nic umoří osla," vysvětluje zvyklosti v USA Zuzana Simon. Obal je pro americké prodejce nutná režie podnikání, stejně jako na- příklad osvětlení nebo vybavení prodejny. Připlácí se pouze za dárková balení, ale jsou i obchody, kde zákazníkům zabalí určité zboží jako dárek zcela zdarma V Česku vadí Zuzaně Simon také to, že si musí do obchodu nosit vlastní tašku nebo za ni zaplatit. "V Americe mi vždy dají k nákupu plno tašek. Někdy je jich až moc, ale v každé domácnosti je pak využijí na odpadky. A vždy je v prodejně zaměstnanec, který mi do nich zboží sám naskládá." Pro Američany je nezvyklé i placení za nákupní vozíky. Jedou-li doma nakupovat, vezmou si zdarma vozík a mohou si v něm nákup odvézt třeba až před vlastní dům, aniž by je někdo zastavil. "Poprvé jsem se s placením za vozíky setkala ve Švýcarsku. Místní lidé mi vysvětlili, že to zavedli kvůli pořádku, protože každý zákazník tak musí vrátit vozík tam, kde ho vzal. V Americe mají majitelé obchodů i na uklízení vozíků vlastní zaměstnance a jde jim hlavně o to, aby měli zákazníci co největší pohodlí, s minimem námahy a aby se často a rádi do jejich obchodu vraceli," vysvětluje Zuzana Simon.
CO NA TO ZÁKON
I když jsou tuzemští spotřebitelé většinou zvyklí platit u některých, zejména lahůdkářských výrobků zvlášť za obal, měli by vždy předem vědět, kolik za něj také zaplatí. Podle zákona o ochraně spotřebitele totiž musí obchodníci nejen prodávat zboží v hygienicky nezávadných obalech nebo je do nich při prodej zabalit, ale také správně zákazníky informovat o konečné ceně. Informace mimo jiné nesmí budit zdání, že v ceně jsou zahrnuty dodávky výrobků (například krabiček, kelímků, tašek), výkonů, prací či služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť.
