Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Analytici: růst průmyslové výroby bude pokračovat

  13:16aktualizováno  13:16
- Březnový meziroční růst průmyslové produkce o 5,2 procenta analytici oceňují. Podle jejich názoru je tažen oživením světové ekonomiky, pro Česko i v její hlavní exportní oblasti, Evropské unii. Po loňském poklesu o 3,1 procenta by měla v letošním roce průmyslová produkce vzrůst, Patria Finance očekává, že to bude okolo 3,5 procenta. Pro další příznivý vývoj je podle analytiků potřeba přilákání dalších zahraničních investorů a restrukturalizace problémových podniků.

Pavel Capouch, Venture Investors
Příznivý vývoj českého průmyslu pokračoval i v březnu letošního roku, kdy se mírně zrychlil růst průmyslové produkce a udržel se celkem vysoký růst průmyslových tržeb, i když byl nižší než v únoru.

Březnová čísla nebyla ovlivněna různým počtem pracovních dní, neboť letos i loni v březnu byl stejný počet pracovních dní.

Proto ve srovnání čísel, která jsou po očištění od tohoto faktoru, v porovnání s předchozími měsíci se růst produkce v průmyslu výrazně zrychlil, zatímco snížení růstu tržeb nebylo tak velké.

Růst produkce byl hnán překvapivě především silným růstem v dobývání nerostných surovin a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Naopak růst ve zpracovatelském průmyslu se v březnu zpomalil.

Důvodem zpomalení růstu ve zpracovatelském průmyslu bylo snížení tempa růstu v mnoha odvětvích, která v minulých měsících zaznamenávala výrazné přírůstky.

Jedná se zejména o gumárenský a plastikářský průmysl, průmysl skla, keramiky a porcelánu, výrobu strojů a zařízení pro další výroby i výrobu dopravních prostředků. Zrychlení růstu naopak zaznamenala výroba elektrických a optických přístrojů.

Naopak z hlediska tržeb byl ve zpracovatelském průmyslu zaznamenán docela silný růst, i když výrazně nižší než v únoru a srovnatelný s růstem tržeb v dobývání nerostných surovin. Tržby ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody naopak rostly jen mírně.

V březnu pokračoval stabilní silný růst produktivity práce v průmyslu, což je velmi pozitivní jev. Produktivita meziročně vzrostla skoro o 10 procent, což je více než třikrát více, než byl růst reálných mezd.

Přesto se domnívám, že více než tříprocentní růst reálných mezd v prvním kvartálu je relativně vysoký.

Průmysl stále těží především ze své exportní výkonnosti, která by mohla v dalších měsících být umocněna ještě vlivem oslabení koruny.

Poptávka na hlavních exportních trzích českého průmyslu v západní Evropě stále stabilně roste, což vytváří příznivé klima pro odbyt českých výrobků.

Minimálně do konce léta se dá očekávat, že průmysl silně poroste. V závěru roku může dojít ke snížení tempa růstu, které by však nemělo být nijak dramatické.

David Marek, Česká spořitelna:
Je patrné, že průmysl nadále pokračuje ve zrychlování růstu své produkce. Růst průmyslové produkce naznačily i nedávno zveřejněné údaje o spotřebě elektřiny, která se v prvním čtvrtletí zvýšila v průmyslu meziročně o 6,0 procent.

K růstu průmyslové produkce významně přispívá oživení domácí i zahraniční poptávky. Údaje o maloobchodních tržbách svědčí o růstu poptávky po spotřebním zboží, což vytváří prostor pro zvýšení produkce.

Vývoz průmyslového spotřebního zboží se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšil ve srovnání s loňským prvním kvartálem o téměř 14 procent, export strojů a dopravních prostředků dokonce o více než 41 procent.

K současnému růstu průmyslové produkce významně přispívají přímé zahraniční investice. Jejich přínos není jen ve zvýšení produkce firem, do nichž prostředky ze zahraničí přitekly, ale i u spolupracujících firem.

Růst produkce sice stále není plošný, ale ve většině odvětví můžeme pozorovat pozitivní tendenci vývoje.

Situace v jednotlivých odvětvích se odráží v počtu zaměstnanců. V odvětvích vykazujících dobré výsledky jako jsou výroba elektrických a optických přístrojů, gumárenský a plastikářský průmysl počet zaměstnanců roste.

Naopak je tomu v odvětvích, která procházejí strukturální krizí a kde útlum produkce je patrně nevyhnutelný. Jde zejména o hutnictví a dobývání nerostných surovin.

Naději na další zrychlení růstu průmyslové produkce dávají údaje o růstu produktivity práce. Již pátý měsíc v řadě roste o více než 9 %. Nutno ovšem znovu připomenout, že k růstu produktivity stále pomáhá pokles zaměstnanosti v průmyslu.

Z porovnání údajů o vývoji počtu zaměstnanců (meziročně méně o 4,3 procenta) a růstu produktivity je však zřejmé, že k růstu produktivity musí přispívat i jiné faktory. Mezi nimi figurují zejména investiční aktivita, ke které přispívá kapitál ze zahraničí.

Reálné mzdy podle očekávání postupně zpomalují svůj růst. Tento vývoj přispívá k otvírání nůžek mezi produktivitou a reálnými mzdami. Tentokrát ovšem v pozitivním významu.

Díky pokračující restrukturalizaci průmyslu a sílícímu přílivu zahraničních investic lze očekávat pokračování příznivého vývoje v průmyslu.

Dubnová hodnota sice může být i záporná, díky o 2 dny kratšímu fondu pracovních dní, ale celkový výhled na zbytek letošního roku je příznivý. Za celý letošní rok by se podle naší prognózy měla průmyslová produkce meziročně zvýšit o 3 procenta.

Ivo Nejdl, Raiffeisenbank:
Růst průmyslové produkce potvrdil oživení domácí ekonomiky. Ačkoliv se zpomalil počet nově propuštěných pracovníků, relativně vysoký růst produkce a  nižší počet zaměstnanců proti stejnému období minulého roku ženou produktivitu práce vzhůru.

Přestože reálné mzdy rostou relativně vysokými tempy, zdaleka nedosahují úrovně dynamiky produktivity a konkurenceschopnost domácích výrobců se tak zvyšuje.

Na druhé straně signifikantní růst mezd v průmyslu do jisté míry vypovídá o růstu mezd v celém hospodářství. Disponibilní příjmy domácností jsou  vyšší než mnozí očekávali a ve spojení s růstem nabídky spotřebitelských úvěrů a poklesu míry úspor vedou k větší spotřebě domácností.

Všechna dostupná data tak vypovídají o možném výrazném růstu HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. A jde o růst neinflační, tažený oživením poptávky i nabídky.

Po kritickém prozkoumání temp růstu subodvětví klíčového zpracovatelského průmyslu, bych "zůstal při zemi".

Na jedné straně existují subodvětví (průmysl potravinářský a tabákový, kožedělný průmysl, výroba kovů a kovodělných výrobků), které stále vykazují meziroční poklesy růstu a jsou zdrojem nově nezaměstnaných osob.

Na druhé straně pozorujeme již delší dobu vysoká tempa růstu u výroby elektrických a optických přístrojů, výroby strojů a zařízení pro další výrobu, průmyslu skla, keramiky a porcelánu, gumárenského a plastikářského průmyslu a dřevozpracujího průmyslu.

Posledně jmenovaný by však rozhodně neměl být tahnounem střednědobého oživení domácí ekonomiky.

Smutným překvapením a pobídkou k dalšímu podrobnějšímu zkoumání může být výroba dopravních prostředků, která prakticky stagnuje (roste jen minimálními tempy), zatímco prodej nových dopravních prostředků doma i v zahraničí zažívá obrovský boom.

Patria Finance:
Průmyslová výroba vykázala v březnu růst 5,2 procenta, což je víceméně v souladu s očekáváním trhu (konsensus trhu podle S&P´s 6,0 procent, Patria odhadovala 4,5 procenta).

Březnový výsledek potvrdil, že oživení českého průmyslu pokračuje. Březen 2000 měl stejný počet pracovních dní jako březen 1999, výsledek proto nebyl počtem pracovních dní ovlivněn.

Pokračování příznivé tendence vývoje českého průmyslu očekáváme i v dalších měsících. Jedním z pozitivních impulsů by mohlo být i oslabení kurzu koruny.

Rozhodující je přitom oslabení koruny vůči euro, neboť česká ekonomika je těsně svázána se zeměmi euro zóny a oslabení koruny vůči dolaru bude mít dopad spíše na ceny dovozů ropy a surovin, které jsou obchodovány v dolarech.

Příznivou zprávou je rovněž růst produktivity práce, který v březnu dosáhl meziročně 9,9 procenta (10,3 procenta v únoru). Proti vývoji produktivity práce je třeba postavit vývoj reálných mezd. Reálný růst mezd (nominální růst mezd očištěný o růst cen průmyslových výrobců) dosáhl v březnu meziročně 2,0 procenta.

Rozdíl mezi růstem produktivity a mezd je pro český průmysl příznivým signálem, neboť naznačuje postupné zlepšení konkurenceschopnosti českých výrobků.

Přesto si však neodpustíme poznámku, že jsme růstem nominálních mezd překvapeni. Výsledky kolektivních vyjednávání totiž naznačovaly nominální růst mezd v tomto roce na úrovni kolem 4-5 procent.

Růst mezd však v únoru dosáhl 9,5 procenta a v březnu 7,1 procenta. Pokud tento růst očistíme o růst spotřebitelských cen, dostaneme v únoru reálný růst mezd o 5,6 procenta a v březnu +3,2 procenta.

To je realita vzdálená jak doporučení ČNB tak i názoru Patrie (nulový reálný růst mezd).

Přestože dubnový výsledek bude pravděpodobně vzhledem k nižšímu počtu pracovních dní výrazně horší, nic to nemění na skutečnosti, že po loňském poklesu průmyslové produkce o 3,1 procenta letos očekáváme její nárůst o 3,5 procenta.

Marek Ratkovský, Česká spořitelna:
Růst průmyslu je už několik měsíců výrazně podporován zvýšenou poptávkou v zahraničí. Řadě výrobců navíc v posledních týdnech nahrává i oslabení kurzu koruny.

Pozitivní dopad rostoucích vývozů na situaci v průmyslu by tak mohl být letos o dost vyšší než se předpokládalo ještě před několika měsíci. Kurz koruny můžeme ovlivnit pouze částečně, poptávku v zahraničí vůbec.

Pro dlouhodobější růst průmyslu a HDP (alespoň o 3 procenta ročně) je proto důležité, aby se zachoval dosavadní trend vysokých zahraničních investic směřujících do výrobních odvětví.

K tomu by měl přispět i zákon o investičních pobídkách (byť s určitými problémovými pasážemi), který vstoupil v platnost začátkem května.

Podobná lákadla, jako nabízí tento zákon sice investorům poskytují i okolní země, nicméně díky tomu, že u nás nyní probíhá (nebo se chystá) privatizace řady firem, udrží si ČR letos (a pravděpodobně i v příštích dvou letech) pozici získanou vloni, kdy byla mezi středoevropskými zeměmi na špici v objemu zahraničních investic připadajících na jednoho obyvatele.

Růst průmyslu by měl přispět ke zvýšení rentability podniků. Její velmi nízká hodnota, která se navíc v posledních letech stále snižovala, výrazně přispívala k růstu platební neschopnosti. A to zejména zpracovatelského průmyslu.

Další zlepšení v tomto směru by pak měl přinést zákon o konkurzu a vyrovnání a zákon o dražbách. Bylo by ale naivní očekávat, že se tyto zákony sami o sobě stanou impulsem pro nastartování ekonomiky na cestu vysokých výkonů.

Poměrně velký význam má i snaha o podporu exportu malých a středních firem. Zvláště  pokud se menší a střední firmy ve srovnání se zahraničním podílejí na našem exportu mnohem méně, než je obvyklé v některých ekonomicky vyspělých zemích.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.