Suntech, který oznámil pád letos v březnu, rostl překotně a podobně ukvapeně roste řadu let i Čína. V Šanghaji nebyl ještě v roce 1980 žádný mrakodrap, nyní jich tam jsou čtyři tisíce. Město Čching-tao si přes jeden záliv postavilo most i tunel - most je nejdelší na světě, tunel je nejdelší v Číně. Dá se růst jednoduše koupit?
Firma Suntech to zkusila, ale přehnala to. Půjčovala si na dluh a expandovala tak dlouho, až světová nabídka panelů totálně přebila poptávku. A Suntechu došly peníze. Tržby z prodeje najednou nestačily po odečtení mezd a nákladů na výrobu a na splátky dluhopisů. Do toho ještě Evropská unie zavedla cla na dovoz panelů a čínské výrobce tím přidusila (více zde).
Tento krok Bruselu, proti kterému se postavila řada členských států Unie včetně Německa, Velké Británie či Nizozemska, nepochopil snad nikdo. Místo cel by pomohlo, kdyby například firma z EU pomohla změnit Suntech tak, aby se podařilo udržet jeho chod. Pád velkých firem totiž nikomu neprospěje, naopak globální ekonomické potíže zesílí.
Vývoj v Suntechu je jen malou ukázkou toho, co by se mohlo stát v celé Číně a na co by doplatil celý svět, když by se čínské potíže přelily dál. Obavy vzbuzuje hlavně rychlost, s jakou se vesničané hrnou za lepším životem do měst. Čína do této urbanizace masivně investuje. Ve městech má v roce 2020 žít 850 milionů Číňanů, tedy o 200 milionů více než v roce 2010 (více zde).
V Číně probíhá rychlá urbanizace. Staví se všude - ve městě žijícím ze solárních panelů Wu-si (vlevo) či třeba v Ťia-singu, poblíž kterého sídlí technologická firma Lynx Innovation (vpravo).
Čína si na prudký růst úrovně zvykla a nechce se jí brzdit. Obává se, že by to bylo vnímané jako neúspěch. Ale to nemůže pokračovat věčně. Po 30 letech růstu zhruba o deset procent v průměru ročně je třeba takové tempo zmírnit, ale staví se dál.
Megaměsta se rozvíjejí všude. Rostou v nich nejen byty a kanceláře, ale i dálnice, nádraží, rychlovlaky, které jsou na špičkové úrovni a dokážou jet rychlostí kolem 300 km/h.
Zatím se tak zdá, že rychlý růst může pokračovat dál. Suntech je však pro Čínu varováním a může si na něm vyzkoušet, jak zvládnout přechod z nepřirozeně velkého růstu k mírnějšímu a udržitelnějšímu.
Čína má nyní dvě možnosti.
Klidně může do Suntechu nalít peníze sama a například rozkázat, aby si každý Číňan dal panel na svou střechu, nebo je třeba firmu změnit, očesat, třeba i rozdělit a jedna půlka začne dělat něco jiného. Na Suntechu se ukáže, jak jsou Číňané schopni řešit problémy a jak racionálně dokážou uvažovat.
Poučení z vývoje v Suntechu je takové, že firma měla svůj vývoj přibrzdit. A tohle by měla dělat celá Čína. Jinak v ní bude stát masa prázdných kanceláří a bytů a kupa nesplacených bankovních úvěrů. Proto když poroste Čína pomaleji, třeba o polovinu, bude to vlastně dobrá zpráva - co by ostatně Evropa, která se potácí v recesi, za takový růst dala.