Kavina to uvedl to na tiskové konferenci Akademie věd.
"Lze očekávat, že moje generace zažije konec zásob ropy, což jistě s sebou ponese mnohé turbulence," uvedl. Déle by měl vystačit zemní plyn, jehož zásoby se podle loňské analýzy společnosti BP odhadují na 66,7 roku. Uhlí má vydržet 164 let.
"Na světovém trhu se vytváří úplně nová cenová hladina většiny nerostných surovin. Ropa už nikdy nebude za deset dolarů za barel," uvedl. Severomořská ropa Brent za poslední rok zdražila o zhruba 60 procent na nedávných 66 dolarů za barel.
"Tlak na další nárůst cen bude nadále sílit, neboť k prudce rostoucí poptávce ze strany mladých lidnatých a rychle se rozvíjejících se zemí jako Čína a Indie se brzy přidají další země jako Brazílie, Indonésie či Pákistán," doplnil. Právě jejich spotřeba tlačí podle analytika ceny ropy vzhůru.
Přírodní katastrofy či teroristické útoky mohou mít jen dočasný dopad. V posledních deseti letech vzrostla například roční spotřeba ropy v Číně o 92 procent na 309 milionů tun v roce 2004. V současné době je Čína s osmiprocentním podílem na druhém místě za USA, které spotřebují čtvrtinu světové ropy.
Ve stejném období stoupla spotřeba v Indii o téměř 60 procent, zhruba 40procentními tempy v Indonésii a Saúdské Arábii. Podle Kaviny však růst spotřeby nevyčerpaly ani tzv. vyspělé státy, když ve Španělsku stoupla za deset let spotřeba o téměř 40 procent a v Kanadě o 25 procent. Spojené státy za deset let zvýšily spotřebu o šestinu.
Na řadě jsou nepřístupná naleziště
Svět jako celek je svědkem nárůstu spotřeby o 16 procent a tento trend se začíná urychlovat," uvedl. Většině států s vysokou spotřebou ropy však dojdou zásoby v příštích letech. Při předloňské spotřebě ropy by Spojené státy z vlastních zásob pokryly 11 let, Velká Británie šest roků. Státy Evropy a Eurasie by pokryly téměř 22 let spotřeby, Čína 13 let.
Hlavní zásoby však leží především na území Saúdské Arábie, Íránu, Iráku, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů, kde je nyní více než 60 procent ověřených zásob.
Podle Juraje Franců z České geologické služby jsou mnohá ložiska na pokraji vytěžení a naftařské firmy se obracejí k ložiskům, která jsou geologicky méně přístupná. Zároveň však jsou dnešní technologické možnosti mnohem větší. Naftaři například mohou využívat přístroje, díky kterým vidí do hlubin země trojrozměrně.
Mění se také strategie těžby. "Hlavní posun je z pevnin do oceánů," doplnil Franců s tím, že důvody jsou zejména bezpečnostní. Rostoucí ceny surovin však podle něj budou stimulovat nejen investice do nového průzkumu, ale také to příbuzných odvětví, která by v budoucnu mohla nahradit roli ropy jako strategické suroviny. V současné době je však cena ropy z tohoto úhlu pohledu stále na příliš nízké úrovni.
Za posledních pět let podle Kaviny zdražily výrazně i další suroviny. Ceny zemního plynu, mědi, olova, zinku, zlata či platiny vrostly od roku 2002 na dvoj- až trojnásobek. Dovozní ceny surovin zatěžují i obchodní bilanci jednotlivých států. Například Česká republika za dovezenou ropu a plyn v roce 1999 zaplatila 41 miliard korun, za 11 měsíců loňského roku to bylo 104 miliard.
Z tohoto pohledu se podle něj jeví za strategicky rozumné, že Česká republika ponechává v české energetice stále významnou roli pro jadernou energetiku.
