Analytikové: překvapily ceny potravin

- Čísla o dubnové inflaci překvapila anylytiky hlavně v oblasti těžko predikovatelných cen potravin. I přes velkou konkurenci výrobců a prodejců nepovažují udržení současného stavu vzhledem do budoucnosti za reálné. Nebezpečí inflačních tlaků existuje podle nich v oslabování koruny vůči dolaru případně i euro. Naopak jen slabé tlaky na růst cen očekávají ze strany poptávky spotřebitelů, zejména díky očekávanému umírněnému růstu reálných mezd v letošním roce.

David Marek z České spořitelny vidí v cenách potravin riziko do budoucna. Ceny potravin se podle něho drží na stejné úrovni především díky konkurenci v maloobchodě a tlaku odběratelů na dodavatele.

"Současný vývoj cen potravin je ovšem dlouhodobě neudržitelný. Nízké marže finančně vyčerpávají maloobchodní prodejce a nutí je hospodařit ve ztrátě. Zemědělští výrobci nemohou promítnout růst výrobních nákladů v cenách své produkce a jejich hospodaření se tak také zhoršuje."

Podle Ivo Nejdla z Raiffeisenbank potvrdil vývoj spotřebitelských cen absenci inflačních tlaků ze strany rostoucí poptávky. "Významnou úlohu ve formování inflace sehrává skupina potravin, nápojů a tabáku, která oproti očekáváním z konce loňského roku vykazuje jen omezený meziroční růst."

"Příznivý vývoj cen pohonných hmot byl způsoben zvýšením cen na čerpacích stanicích až v druhé polovině měsíce, ve statistice se projeví až v květnu."

"Vzhledem k slabosti koruny, signifikantnímu růstu importních cen a nefungujícímu úvěrovému kanálu, který změny sazeb transformuje na změny objemu nově poskytnutých úvěrů, je další povolení měnové politiky snem "holubic"."

Mírné zvýšení sazeb očkává Ivo Nejdl až v prvním čtvrtletí příštího roku.

Jiří Křovák z IPB vidí příčiny nízké inflace v mimořádně příznivém ekonomickém prostředí. Podle jeho názoru prakticky neexistují vnitřní inflační tlaky. "Dokumentují to i čísla o sezónně očištěné jádrové inflaci, která se od počátku roku pohybuje prakticky na nule (nejde o tzv. čistou inflaci, kterou cíluje ČNB)."

Určité nebezpečí inflačních tlaků vidí Jiří Křovák ve vnějších vlivech v podobě slabší koruny (zejména proti doalru) a cen ropy.

Richard Podpiera z Atlantik finanční trhy byl podobně jako další analytikové překvapen dubnovým poklesem inflace. Hlavní příčinou byl pokles cen potravin o půl procenta. "Těžko predikovatelné potraviny jsou v některých zemích ze sledovaného spotřebitelského koše dokonce vylučovány."

"Dubnové údaje přinášejí další zprávu o tom, že inflační tlaky jsou v současné době slabé - meziroční inflace dokonce poklesla na 3,4 procenta."

"Očekáváme ovšem, že v dalších měsících budou inflační faktory silnější." Podle Richarda Podpiery by se měla slabá koruna časem projevit i ve spotřebitelských cenách. Rovněž ceny potravin nebudou působit v letošním roce tak protiinflačně jako loni.

"Na druhé straně domácí poptávka sice poroste, ale vyrazné inflační tlaky zřejmě nevyvolá." Míru inflace za celý rok 2000 očekává Richard Podpiera těsně pod 4 procenty, důvody pro změnu úrokových sazeb ze strany ČNB nevidí.

Monika Procházková z Patria Finance spojuje překvapivý pokles cen s těžko predikovatelnými cenami potravin, ostatní odvětví už ekonomy tolik nepřekvapily.

"Změny v měnové politice budou ovlivněny vývojem kurzu koruny a jeho dopadem do spotřebitelských cen," míní Monika Procházková. "Jedno symbolické snížení sazeb o čtvrt procentního bodu během prvního pololetí roku 2000 se nedá vyloučit a ke zvýšení sazeb nedojde podle našeho názoru dříve než ve druhém pololetí příštího roku."

Podle Marka Ratkovského z České spořitelny je faktorů působících na růst inflačních tlaků je poměrně málo. Tím největším je v těchto dnech oslabující kurz koruny jak proti dolaru, tak i vůči euru. "K drahému dolaru se v posledních dnech navíc přidal růst cen ropy na světových trzích."

Ani Marek Ratkovský nepředpokládá změnu úrokových ze strany ČNB. Určité nebezpečí vidí v kurzu koruny. "Už nyní se objemy obchodů s korunou několik let stále snižují. Koruna ztrácí vlivem velmi nízkých úrokových sazeb atraktivitu a je vystavena riziku, že je kurz  možné ovlivnit poměrně nízkými objemy kapitálů."

V potávce obyvatel nevidí Marek Ratkovský skoro žádné inflační taky. Nižší růst reálných mezd, by se měl během několika měsíců projevit na snížení meziročního růstu tržeb.

"Ale i kdyby k tomu nedošlo, nic by to neznamenalo. Nejvyšší meziroční nárůsty totiž zaznamenávají položky jako jsou auta. Naopak poptávka po běžném spotřebním zboží se zatím výrazněji nezvyšuje," dodává.