Proti předchozímu kvartálu dokonce německé hospodářství lehce oslabilo, o 0,2 procenta. A to kvůli nižším prodejům automobilek. Tahoun německého i tuzemského průmyslu navíc naráží na nasycenou poptávku.
Čeští podnikatelé jsou však zatím vcelku optimisté. Přestože očekávají ochlazení, nemělo by být výrazné. Dva aktuální průzkumy dokonce ukazují, že část podniků stále čeká, že v následujících měsících bude mít ještě více zakázek než nyní.
V šetření Svazu průmyslu a ČNB označila zhruba čtvrtina podniků, a podle průzkumu ČSOB očekává zvýšení poptávky po svých výrobcích dokonce více než polovina malých a středních firem.
I k robotizaci jsou třeba lidé. A ti nejsou
Podniky nicméně cítí, že nyní musejí co nejvíc investovat, aby lépe přežily případné ochlazení ekonomiky. Podle Svazu průmyslu hodlají dvě pětiny firem napřesrok investovat více než letos. Navíc investice jim mnohdy pomáhají vyřešit nejpalčivější problém dneška – nedostatek vhodných pracovníků.
„Nejvíce slyšíme o rozvoji robotizace v automobilovém, případně elektrotechnickém průmyslu. Dynamicky se robotická pracoviště rozvíjejí i v dalších oblastech, například v dřevozpracujícím průmyslu, ve slévárenství a v poslední době také v potravinářství či farmacii,“ říká člen představenstva Svazu průmyslu Jiří Holoubek.
Roboti se začínají používat také ve službách. „Využívají se zcela nové technologie, například soustavy samoučících se chatbotů nebo robotické systémy pro úklidové práce či sociální služby,“ říká Holoubek.
„Robotizace je stále na začátku svého životního cyklu. Porovnáme-li Česko se zbytkem světa, nevedeme si rozhodně špatně. Co se týče oboru, bankovnictví a farmacie jsou nejdále. V ostatních odvětvích se toto téma řeší a je zásadním tématem, které má vysokou prioritu,“ tvrdí partner Deloitte Milan Kulhánek.
Banky zájem potvrzují
Vyšší zájem o investice potvrzují rovněž banky. Investiční úvěry rostou během posledních čtyř měsíců na trhu meziročním tempem kolem pěti procent, rychleji než provozní úvěry.
„Zatímco dříve šly peníze především do výroby, dnes firmy investují zejména do modernizace, inovací a moderních zařízení, které proti stávajícímu stavu potřebují méně lidí,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
„Mezi investičními úvěry dominují investice obnovy a rozšiřování výrobních provozů, skladovacích hal či administrativních center. Na druhém místě jsou investice do strojního vybavení,“ uvádí Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny, jejíž objem firemních úvěrů stoupl meziročně o 15 procent.
Hospodářská komora dokonce firmám přímo doporučuje, aby potřebné investice do efektivnější výroby neodkládaly. „Firmám, které nebudou investovat, hrozí, že ztratí konkurenceschopnost,“ říká mluvčí komory Miroslav Diro.
Už nyní však mohou narazit. „Firmy se ocitly v klinči. Na jedné straně nemají dostatek pracovníků, a ačkoliv usilují o zefektivnění výroby novými technologiemi, dodací lhůty strojů se prodlužují, protože je nemá kdo vyrábět,“ říká Diro.
Raději ze svého, než od bank
Část podniků je přesto obezřetnější než před krizí. „Banky jim ani nedávají jinou možnost, od doby krize nefinancují dlouhé investice jinak než se spoluúčastí podnikatele. Zkušení podnikatelé navíc již nestřílejí po každém zajíci a neinvestují za každou cenu,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Příkladem je jeho průmyslová skupina Sindat. „Zatímco před patnácti lety jsme si na investice půjčili klidně i 90 procent, dnes to děláme opačně. Pokud nedáme dohromady alespoň 80 procent kapitálu, do investice nejdeme,“ říká. Aby firma nebyla rukojmím bank, jak se během krize stalo.
Téměř polovina podnikatelů dnes podle něj k investicím využívá evropské nebo národní fondy. „Tím vykryjí 30 až 50 procent investičních nákladů, zbytek hradí z vlastního kapitálu v kombinaci s bankovními půjčkami,“ dodává Havlíček.
