Konec schengenského prostoru by české hospodářství citelně poznamenal. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.

Konec schengenského prostoru by české hospodářství citelně poznamenal. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží. | foto: Reuters

Na zánik Schengenu by doplatili zejména Češi a Slováci, uvádí analýza

  • 1392
Na rozpad schengenského prostoru by Česko a Slovensko doplatily nejvíce. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank. Zánikem bezhraničního prostoru by se snížil třeba vývoz potravin, důsledky by pocítili kamionoví dopravci, a také lidé z příhraničí, kteří pracují v Rakousku nebo Německu.

Případným rozpadem tzv. schengenského prostoru by byly nejvíc postiženy ze všech signatářských zemí Česko a Slovensko. Důvodem je vysoká otevřenost obou ekonomik a vysoký podíl obchodu s ostatními zeměmi. Nejvážnějším dopadem pro českou ekonomiku by bylo zpomalení pohybu zboží, a tím exportní konkurenceschopnosti.

Konec schengenského prostoru by tak české hospodářství citelně poznamenal, plyne z analýzy. Pokles exportu citlivých položek, jako jsou např. potraviny, o pět procent by podle studie připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP, což je v dnešních cenách asi 12 miliard korun ročně. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.

30.prosince 2015 v 06:59, příspěvek archivován: 16.února 2016 v 12:59

Schengen Map pic.twitter.com/TbKXNFdYpz

Důsledky by pocítili např. i kamionoví dopravci. Evropská komise odhadla, že by v případě zavedení hranic v celém schengenském prostoru stouply roční náklady na jeden kamión v přepočtu o 1,5 milionu korun. Banka ve zprávě uvádí, že prodloužení doby cest do zaměstnání u lidí, kteří dojíždí do práce přes hranice, by patrně většinu z nich odradilo. „Situace by tedy způsobila určitý růst nezaměstnanosti v regionech poblíž hranice s Německem a Rakouskem,“ uvádí dokument.

Česko se podle analýzy spolu se Slovenskem vyznačuje ze všech zemí EU nejvyšší intenzitou pohybu zboží přes hranice, měřenou objemem exportu k HDP. Zároveň patří obě země mezi šestici zemí v EU, pro níž se schengenský prostor podílí na celkovém zahraničním obchodě víc než 70 procenty. Existence Schengenu přispěla k tomu, že zahraniční obchod Česka narostl v letech 2005 až 2014 o víc než 70 procent a vývoz se po odečtení dovozu podílel víc než 40 procenty na celkovém růstu ekonomiky ČR.

Byl by zánik Schengenu přiměřenou reakcí na možná rizika uprchlické krize?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 19. února 2016. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 5086
Ne
Ne 2561

Schengenskou smlouvu podepsaly v roce 1985 země Beneluxu, Francie a Německo a později se k ní přidaly všechny země kontinentální Evropy na západ od ČR včetně těch, které nejsou členy EU. Z nových členských zemí EU se dosud signatáři nestaly jen Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko. Klíčovou změnou po přijetí smlouvy bylo zrušení kontrol osob na vnitřních hranicích schengenského prostoru, čímž byl naplněn jeden ze čtyř základních principů EU - volný pohybu osob.

O ohrožení Schengenu a volného pohybu osob se v poslední době často mluví v souvislosti s uprchlickou krizí.

05.ledna 2016 v 14:36, příspěvek archivován: 16.února 2016 v 13:02

A map of the current situation of revoked Schengen agreements within EU https://t.co/xcM1XPjgJA via @guardian pic.twitter.com/1DSo8k05KU

,