Už pohled do výčepu evidentně vybízí k opuštění zaprášené Nádražní ulice. Za širokými dveřmi u stolečků a šikovně rozesetých opěrných pultíků může postávat až nějakých třicet lidí. Projektanti sestrojili výborné místo pro "na jedno u metra". Což cestujícíhosté pochopili a na skok sem zhusta zabíhají (ačkoli, když tu člověk stojí sám, není do čeho "vrazit oči", například do televize nebo do vyšisovaných kalendářů čs. fotbalových jedenáctek.)
Pokud se odvážíme říct, že je celá hospoda zařízena v nějakém stylu, pak jde o jakousi kombinaci rudolfínského raného baroka a industriálu století páry. Viz také výčep na stropě a na podlaze astronomická symbolika, v oknech pseudostarožitné vitráže, vedle pípy skulptura z koles a táhel, nad kterou ční originální pumpa. Dobré.
Praktické a pěkné je pravděpodobně litinové zábradlí nad schody do sklepa. Ku prospěchu věci se nešetřilo ani na stolech a židlích z masivního dřeva, ani na vybavení toalet. Umělohmotné skříně klimatizací trčí ze zdi dostatečně nenápadně, takže nemohou obstojný výtvarný dojem zvrátit.
| PLZEŇSKÝ RESTAURANT ANDĚL | |
| Nádražní ul., Praha 5 - Smíchov | |
| Otevřeno denně 11 - 23 hod., (výčep od 10 hod.). Suterénní vinárna a bowling v pá a so až od 14 hod. Za pěkného počasí "zahrádka" ve dvoře. V hlavním lokále asi 80 míst. | |
| Prazdroj 12° tank | 19,50 Kč ***** |
| Kvalita obsluhy | **** |
| Celkový dojem | **** |
| Žádná hvězdička je nejméně, pět nejvíc. Útratu si platí autoři sami, o hodnocení personál neví. | |
Plzeňskou dvanáctku točí u Anděla velmi dobře, takže není přehnané konstatovat, že konkurenci dostávají i klasické pražské špičky (U tygra, U Krále Brabantského, U Jelínků). Pozoruhodné. Tradicionalisté, nepodceňujte Anděl Beer City!
Zdejší jídelníček staví hodně na žízeň táhnoucích chodech znáte třeba "pivní kompot"? Skutečně to vypadá jako kompot, jen místo kousků ovoce napichujete nakrájené olomoucké tyčinky a lák sestává z octa, cibule a chili. Za pozornost stojí i andělské tousty Káji Snopa (křupavý chléb, sekaná potřená hořčicí a posypaná směsicí delikatesních papriček alias "kozích" rohů). I smažené olomoucké tvarůžky ve fajnovém pivním těstíčku...
Nespletete se u knedlozel (například různorodá Smíchovská bašta a v ní výborné bílé zelí) nebo u svíčkové. Na "zlaté pečené koleno" nám nezbylo sil, Pupíkovy náboje (třená niva, cibule, česnek) nebyly na skladě, ale i tak se skoro jistě dá říct, že v české pivní kuchyni jsou tu na výši.
Drobnost - je opravdu nutné počítat u utopenců po deseti gramech "příplatek na váhu", jak stojí na jídelním lístku? Vážit každý naložený buřtík zvlášť, to hraničí se škudlivostí, dvojnásob v tak velkém podniku, kterému se evidentně daří.
Ano, večer po práci je hospoda zatížená tak, že číšník na objednávku "Já bych si dal to a to..." jen úsečně odtušil "Nedal...", čímž naznačil, že dotyčný pamlsek už v kuchyni nemají. Na vybavování není čas. A vtom se zničehonic z "rudolfínského" stropu spouští obří plátno ano, je tady Liga mistrů! Pár nespokojenců se pískotem dožaduje zvuku, uspějí a v pivnici už definitivně není slyšet vlastního slova...
