Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ANKETA: Co čekají osobnosti byznysu, ekonomiky a politiky v roce 2016?

  5:00aktualizováno  5:00
Česko vstoupilo do nového roku ve skvělé ekonomické kondici. Platy rostou rychleji než ceny, takže můžeme více utrácet či spořit. Lidí bez práce ubývá. Zároveň se však uvnitř společnosti prohlubují trhliny, které mohou přinést otevřené konflikty. Co od nového roku čekají osobnosti, které iDNES.cz oslovil?
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

„Česko si bude užívat skvělé ekonomické situace. Firmy mají plné zakázkové knihy, což plně platí i pro dodavatele VW, poptávka ze zahraničí i ta tuzemská bude snižovat už tak nízkou nezaměstnanost,“ předpokládá Pavel Kysilka, odcházející šéf České spořitelny a někdejší viceguvernér centrální banky.

„Firmy zažívají od doby krize nejlepší časy, nebojí se zaměstnávat, investovat a exportovat. Banky jsou stabilní, nesedí na penězích a úroky jsou nejnižší v historii,“ potvrzuje také šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Z rostoucí ekonomiky budou ale chtít těžit i zaměstnanci. Odboráři začali výrazněji prezentovat své požadavky na rychlejší růst mezd už loni, letos by se jejich apetit mohl ještě zvýšit. „Odbory se tohoto tématu rády chopí a můžeme čekat protesty i stávky. Myslím, že to bude téma dokonce důležitější než uprchlíci,“ předpokládá sociolog Jan Herzmann.

Letošní růst už ale nebude tak silný jako ten loňský. „Protože ten byl z mnoha důvodů výjimečný. Vláda, která nedělá systémová opatření a jen se veze na vlně růstu, bude nejspíš nemile překvapena. Souvisí s tím také její populistické návrhy - odmítání šetřit a nabírání nových zaměstnanců,“ říká předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.

Česká národní banka prozatím očekává, že v roce 2015 rostla domácí ekonomika o 4,7 procenta, v následujících dvou letech by to podle bankovní prognózy mělo být těsně pod třemi procenty.

Uprchlíci, a zase uprchlíci

Ani lidé z byznysu se nicméně při tom, co čekají od nastupujícího roku, nevyhnou hodnocení uprchlické vlny jako klíčového tématu, které bude hýbat českou i evropskou společností. Jeho řešení ale nebude pro evropské či české elity jednoduché. „Naše hodnoty a bohatství nám velí pomáhat ‚člověku v tísni‘, je ale mimo naše možnosti vyřešit problémy ‚národů v tísni‘,“ myslí si Kysilka.

Obavy z cizích elementů uvnitř české společnosti mohou vést k vnitřnímu uzavírání se a nárůstu populistických tendencí. „Bude přibývat těch, kteří začnou hrát na národnostní strunu, ostrou rétoriku a razantní řešení. Jejich eliminaci hned v počátku považuji za to nejdůležitější, co naši společnost v příštím období čeká,“ tvrdí Havlíček.

Z pohledu firem bude společností i nadále rezonovat nedostatek technicky vzdělaných lidí. „Boj firem o vzdělané zaměstnance, který probíhá už u studentů technických škol, ještě přitvrdí. Klíčová otázka zní: Bude studentů dost? Obávám se, že ne. V tom vidím výzvu do dalších let,“ shrnuje šéf energetického gigantu ČEZ Daniel Beneš.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.