Logem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ nebo jen slovy „Česká...

Logem s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“ nebo jen slovy „Česká potravina“ si budou moci dobrovolně označit své výrobky potravináři, pokud splní dvě základní podmínky, jde o místo výroby v ČR a stanovený podíl českých surovin. | foto: Ministerstvo zemědělství

Logo České potraviny: šlendrián i dobrá práce, říkají reklamní experti

  • 79
Výsledné logo České potraviny vzbudilo vášnivou debatu mezi marketingovými odborníky i grafiky. Podle expertů oslovených redakcí iDNES.cz je výsledek z pohledu spotřebitele dobrý, ale způsob jeho výběru považují někteří za nešťastný.

Řešení loga Česká potravina pobouřila zejména grafiky. Podle nich postup ministerských úředníků znevažuje jejich práci. „Udělali z nás blbce. Asi nejvíc se nás dotkla věta pana ministra Jurečky, že takhle ministerstvo nemuselo nikomu dát ani korunu. Tak neměli dělat soutěž a mohli si to rovnou vytvořit sami,“ říká Ondřej Kafka, majitel grafického studia Kafka Design pro odborný server Médiář.cz.

Ministerstvo zemědělství totiž nakonec nevybralo logo mezi účastníky tendru, ale vybralo vlastní návrh, ze který nezaplatilo ani korunu. Původně si zakázku nacenilo na 90 tisíc korun.

Redakce iDNES.cz oslovila čtyři reklamní odborníky, aby se k výsledku soutěže na ministerstvu zemědělství vyjádřili. Zde jsou jejich odpovědi.

Martin Charvát, kreativní ředitel reklamní agentury Konektor
„Je to zjevně špatně zadaná a špatně vedená soutěž se špatným výsledkem. Pokud chcete dostat kvalitní výsledek, musíte mít nejprve velmi přesné zadání, s ním oslovit dobré tvůrce a nechat rozhodovat odborníky, kteří věci opravdu rozumí. Ze špatného zadání nemůžete dostat dobrý výsledek. Tohle je prostě šlendrián se vším všudy. Nejprve musí zadavatel, tedy ministerstvo, vědět, co vlastně chce. Jestli chce mít na výrobcích vlaječku, nemusí vypisovat soutěž. Jestli chce mít skutečné logo a produkt (což je v tomto případě označení potravin) s nějakou myšlenkou a vizuální identitou, musí soutěž vypsat a vést úplně jiným způsobem.“

Eda Kauba, kreativní ředitel Havas
„Možná vás svojí odpovědí překvapím, ale domnívám se, že vybrané označení Česká potravina je naprosto správné. V záplavě různých předešlých log se totiž spotřebitel nemohl absolutně orientovat, ani si je pamatovat, a tak to jen nahrávalo těm, kteří mohli z nepřehledné situace nepoctivě těžit tím, že si třeba vymysleli jakékoliv podobné označení, evokující ve spotřebiteli nějaké z používaných log. Přijít s dalším logem by bylo jen zhoršení situace. Ani předcházející loga nebyla žádný grafický zázrak. Proto strohá kombinace české vlajky s nápisem Česká potravina je to nejlepší řešení.“

Líbí se vám grafika nového loga Česká potravina?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 31. července 2015. Anketa je uzavřena.

Ne
Ne 1823
Ano
Ano 1110

Ondřej Obluk, ředitel Ogilvy & Mather Prague
„Nové logo Česká potravina je graficky jednoduché a nekomplikované, ale to pokládám spíše za jeho silnou stránku. Když si vzpomenu na nedávno medializované logo Ústeckého kraje (více čtěte zde: Had žere kostel? Logo se hned stalo terčem vtipů), myslím, že rozdíl mezi profesionálně odvedenou prací a ryzím amatérismem je jasný. Jestli tedy nové logo má být prvním krokem k zjednodušení značení českých potravin a zákazu používání matoucích pseudoznaček, bude to jen dobře. Stávající stav, kdy je na trhu skoro deset podobných a nijak nekoordinovaných značek, je nesmyslný.“

Milan Hladký, reklamní expert, donedávna šéfredaktor časopisu Marketing&Media
„Výsledná podoba loga neodpovídá původně zamýšlené sumě 90 tisíc korun. Ne však proto, že je logo příliš jednoduché, ale proto, že postrádá výtvarný nápad. Cena za tvorbu loga se neodvíjí od složitosti, ale především od grafického nápadu, výtvarné kultury a schopnosti vložit do loga patřičné poselství. V tomto případě, kdy logo má plnit funkci certifikátu, je určitá střídmost a technické řešení v podstatě v pořádku.

Z vyjádření mluvčího rezortu vyplývá, že návrh loga nakonec vznikl přímo na ministerstvu, na první pohled je to v podstatě varianta už používaného loga „Český výrobek“. Dá se říct, že je to funkční řešení, proti kterému těžko vznést námitky. Jde určitě o lepší řešení než například logo „Klasa“, které se dá považovat za nefunkční s nejasným poselstvím, nevhodné pro funkci čitelného certifikátu. Už používaná loga „Regionální potravina“ a „Vím co jím“ jsou alespoň srozumitelná, graficky vyvážená, takže mají potenciál plnit svou funkci.“

Nejpoužívanější značky kvality a původu v Česku

- uděluje je několik institucí, které své kroky nijak nekoordinují

  • Značku Klasa uděluje Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je jí označeno 1145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Mělo by jít o kvalitní výrobky. Značku můžou výrobci dávat tři roky po udělení, v případě zhoršení kvality může být odebrána. Kvalitu posuzuje odborná komise složená ze zástupců ministerstva zemědělství, SZIF, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, vysokých škol, výrobců potravin a spotřebitelů.
  • Logo Regionální potravina zajišťuje, že byl produkt vyrobený v konkrétním kraji ze surovin domácí produkce. Projekt má podpořit lokální producenty a motivovat zákazníky k vyhledávání nejlepších krajských výrobků.
  • Prezident potravinářské komory uděluje značku Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR. Podmínkou pro získání je stoprocentně tuzemský původ surovin. Logo Český výrobek se může objevit i na nepotravinářských produktech, musí obsahovat alespoň polovinu surovin z ČR, výroba musí být česká, nesmí obsahovat strojově oddělené maso a výrobce musí mít české zaměstnance. Ochranné označení uděluje společnost s ručením omezeným Český výrobek.
  • Logo Vím, co jím, by mělo označovat potraviny, které obsahují vyvážené výživové hodnoty ohledně nasycených mastných tuků, cukru, soli, transmastných kyselin, někdy i energie a vlákniny. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Uděluje jej sdružení Zdravá potravina.
  • Existuje i evropské značení původu. Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.
  • Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.
  • Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.
logo - KLASA (Národní značka kvality) - Ministerstvo zemědělství / Samostatné...
Logo společnosti Český výrobek s.r.o.
Logo nového ocenění potravin "Český výrobek".
Vím, co jím