Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z dálky skvost, pod šminkami vady, hodnotí ekonomové přebytek rozpočtu

  17:12aktualizováno  17:12
První přebytek rozpočtu za 22 let vypadá pěkně, podle oslovených ekonomů má ale řadu chyb. Většinou připouštějí, že ministerstvo financí lépe vybírá daně. Jenže nebýt mimořádných příjmů z EU, solidního růstu ekonomiky a podprůměrných investic, byl by výsledek horší.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

1.David Marek, hlavní ekonom Deloitte

David Marek, hlavní ekonom Deloitte Advisory.

Rozpočet je v přebytku, to je pozitivní. Zlepšil se výběr všech daní, a to dokonce víc, než by se dalo připsat vývoji ekonomiky, takže se do jisté míry zlepšila i efektivita výběru daní.

Rozpočet je ale nečitelný, netransparentní. Je tam celá řada položek, které rok od roku zhoršují jeho predikovatelnost a čitelnost nejen pro veřejnost. Klíčovým faktorem je nerovnoměrné čerpání evropských fondů a jeho dopady na rozpočet. Nebýt toho, loňský rozpočet by byl mírně deficitní a nikoliv přebytkový. Tento faktor je klíčový, protože jeho vinou se prakticky nedá rozpočet plánovat. Do státního rozpočtu se dostalo o 60 miliard korun více z evropských fondů, než se plánovalo.

Druhé mínus je, že z dlouhodobého pohledu, nejen vůči mimořádnému roku 2015, zůstávají velmi nízké investiční výdaje. Oproti plánu se sice mírně zvýšily, ale to nestojí za řeč. Česká republika by v řadě oblastí potřebovala vyšší investice, třeba ve vědě, školství a výzkumu.

2.Jiří Žežulka, daňový poradce společnosti Apogeo, bývalý ředitel Finanční správy

Jiří Žežulka, bývalý šéf Generálního finančního ředitelství

Představená čísla o plnění státního rozpočtu dokládají, že výběr daní byl v roce 2016 úspěšný. Nicméně z meziročního srovnání je zřejmé, že zásluha by měla být přičítána především ekonomickému vývoji. Účinek nástrojů pro prevenci podvodů, jako například kontrolního hlášení, se projevil především na počátku období, kdy kontrolní hlášení odradilo určitou skupinu osob od realizace primitivnějších daňových úniků. Z hlediska vlastního prověřování a doměřování se de facto nic nezměnilo, neboť počet kontrolních pracovníků a jejich erudice se v čase významně nezměnila. Dalším faktorem, který omezil účinek kontrolního hlášení, je to, že finanční správa nasadila robustnější analytické nástroje až na konci roku 2016.

3.Štěpán Křeček, Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze

Štěpán Křeček, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze

Mnozí ekonomové zdůvodňují tento výsledek dobrým vývojem ekonomiky. Toto vysvětlení však není správné. Aktuální růst ekonomiky se pohybuje kolem 2 procent HDP. To je z dlouhodobého pohledu spíše podprůměrný výsledek. Průměrný růst HDP České republiky se pohybuje kolem 3 procent, tedy nad současnou úrovní.

Skutečným vysvětlením přebytku státního rozpočtu je vyšší výběr daní a pojistného. Ukazuje se, že sazby některých daní jsou zbytečně vysoké a mohly by se snížit. Například snížená sazba DPH na úrovni 15 procent je 3. nejvyšší v celé EU. Podobné je to i u zdanění práce. To je v Česku osmé nejvyšší mezi vyspělými zeměmi OECD.

Dalším důvodem historického přebytku státního rozpočtu jsou nízké státní investice. Ty budou v roce 2016 o zhruba 50 miliard korun nižší než v předchozím roce. To je vzhledem k nízkým úrokovým sazbám, kdy nehrozí takzvaný vytěsňovací efekt státních investic, negativní zpráva. Příčinou tohoto stavu jsou zbytečné regulace a nadměrná byrokracie, ve které se již nevyzná ani státní aparát. Je proto nutné celý systém zjednodušit a učinit akceschopnější.

4.Marek Dřímal, ekonom Komerční banky

Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.

V loňském roce českému státnímu rozpočtu prospělo několik mimořádných faktorů. Tím hlavním je přechod na nové programové období evropských fondů. V roce 2015 došlo k obrovskému investičnímu boomu, protože bylo nutné dokončit co nejvíc projektů ze starého programového období. Velké množství peněžních prostředků souvisejících s těmito projekty však bylo z EU vyplaceno dodatečně ještě v roce 2016. Jednalo se podle informací ČNB o více než 90 miliard korun, které víceméně uměle vylepšily loňskou příjmovou stranu rozpočtu. Zatímco rozpočet 2016 předpokládal příjmy z EU jen ve výši 96 miliard korun, ve skutečnosti přiteklo miliard 158.

Na výdajové straně přitom zároveň došlo k výraznému poklesu investičních výdajů na projekty spolufinancované z EU, protože nové programové období nabíhá jen velmi pomalu. Loňský výsledek byl do jisté míry vykoupen poklesem investiční činnosti v české ekonomice.

Druhým faktorem byl mimořádný růst ekonomiky v roce 2015, který pokračoval - i když pomalejším tempem - v roce 2016. Díky růstu spotřeby a zaměstnanosti a naopak poklesu podílu nezaměstnaných se podařilo vybrat výrazně více na daních z příjmu i na sociálním pojištění. Díky zvýšené ziskovosti firem prudce rostl i výběr daně z právnických osob, a to i zpětně za rok 2015.

Zároveň inkaso daně z přidané hodnoty rostlo rychleji než spotřeba domácností, což ukazuje na zlepšení jejího výběru. Podle analýz ministerstva financí se nové opatření v boji s daňovými úniky (kontrolní hlášení, Kobra) promítly do nižších nárokovaných vratek DPH. I tak se ale nepodařilo naplnit očekávaný výběr DPH.

5.Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Ekonom Jan Bureš ze skupiny ČSOB.

Dobrý výsledek hospodaření odráží primárně dobrý výkon ekonomiky a nižší vládní investice. Rychlejší růst daňových příjmů táhly především daně z příjmu právnických a fyzických osob. Překvapivě méně se naopak dařilo vybírat daň z přidané hodnoty, kde byl meziroční nárůst o poznání nižší. Na výdajové straně pomohla rozpočtu do přebytku slabé kapitálové výdaje vlády, které odráží pomalý rozjezd nových investic financovaných z veřejných zdrojů. Státu také pomáhá prostředí supernízkých výnosů, které vedlo k výrazným úsporám při obsluze veřejného dluhu (skoro o 25 %).

Ministerstvo financí oznámilo přebytek rozpočtu (3. ledna 2017):





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.