České dráhy často zdevastovaná nádraží pronajímají na 30 až 40 let firmám, které je na oplátku opravují. Projekt by ale mohl být v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Úřad o případu informoval ve své výroční zprávě.
Filip Vrána z tiskového oddělení antimonopolního úřadu iDNES.cz řekl, že úřad vydal ke svým zjištěním protokol, nyní se podle něj rozhoduje o námitkách. Konkrétnější ale být nechtěl s tím, že úřad se vyjádří až v případě, že dojde ke správnímu řízení. To podle něj může trvat několik měsíců.
Antimonopolní úřad zahajuje naprostou většinu šetření z podnětu třetí strany. V případě drah se ale jednalo o vlastní aktivitu. Podle Vrány tak úřad plní kontrolní funkci. Neřekl ale, co přesně k rozhodnutí prověřit zakázky vedlo.
České dráhy potvrdily, že šetření probíhá, zatím ale neznají definitivní závěr. S úřadem nicméně spolupracují a poskytují mu informace.
. co jsou živá nádražíV projektu se mají železniční stanice přeměnit v multifunkční centra s obchody a restauracemi. České dráhy se na přeměně přímo nepodílejí, finance jdou ze soukromých zdrojů. Proměnou má podle ČTK projít celkem 190 nádraží, první tři desítky už nájemce mají a někde už se s rekonstrukcemi začalo. Opravují se třeba pražské a brněnské hlavní nádraží, také nádraží v Havlíčkově Brodě, Kolíně, Teplicích nebo Mariánských Lázních.
|
Nádraží dostaly dráhy při svém vzniku v roce 2003, kdy se dělila státní organizace České dráhy na ČD, a. s., a Správu železniční dopravní cesty, která vlastní koleje.
Převod budov na ČD kritizoval i Ústavní soud. Především však vadí konkurenci, podle které České dráhy získaly s nádražními budovami neprávem výhodu na trhu.
Nyní je možné, že chystaná novela zákona o ČD nádražní budovy firmě odebere. Jak by se pak situace kolem pronajatých stanic řešila, neví ani ministerstvo dopravy, dodává agentura.