Banální řízení, které neodhalilo nic zásadního, ukazuje na velký problém Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) – řeší nepodstatné záležitosti, kde nedošlo k žádnému problému. Přitom si úřad ústy svého předsedy Petra Rafaje pravidelně stěžuje na přetížení prací.
Řízení ÚOHS zahájil z moci úřední na anonymní podnět. Na rozdíl od jiných řízení to zvládl nezvykle rychle, úředníci odstartovali zkoumání z vlastní iniciativy 8. června a za šest týdnů rozhodli. Marně ministerstvo namítalo, že k žádné škodě nedošlo.
MF DNES zkusila na ÚOHS zjistit, kolik hodin pracovní doby nad tímto rozhodnutím jeho zaměstnanci strávili, ale odpovědi se nedočkala. „Je to přesně v duchu dělat, že něco děláme. Statistika vydaných rozhodnutí se zlepší, dokonce bude nejspíš bez odvolání. A na podstatné věci pak nezbývá čas,“ komentoval takové rozhodování poslanec Jan Farský (Starostové).
Papírování nade vše
Podobně mluví i další lidé, kteří se zakázkami zabývají a s úřadem přicházejí často do styku. „Jde o další ukázkový příklad přehnaného formalismu ze strany ÚOHS. To je jedním z nejpalčivějších problémů současných veřejných zakázek,“ říká Lucie Žilková ze společnosti Otidea.
Antimonopolní úřad trvá na tom, že jde o vážný problém. „Nesplnění uveřejňovacích povinností je jedním z deliktů zadavatelů, jež jsou stále častěji předmětem správních řízení,“ řekl Rafaj. „Uveřejňovací pochybení jsou po skutkové stránce jednoznačná, není však možno je označit za bagatelní. Ustanovení zákona chrání právo veřejnosti na seznámení se s tím, jakým způsobem jsou vynakládány veřejné prostředky,“ dodal.
Řešit spíše procesní věci než podstatu problému jde ÚOHS dobře. Dokazují to ostatně i statistiky z výroční zprávy. Třetina případů skončila procesně, tedy tím, že správní řízení skončilo, aniž by se vyřešilo, zda zadavatel chyboval, nebo ne. Buď byla zakázka zrušena, nebo, v horším případě, podepsána a ÚOHS se už dál věcí nezabývá. „Formální zastavení řízení je velmi jednoduché a úředníci na něj vynaloží desetinu úsilí, než by případ museli prošetřovat věcně. Působí to zkreslení v oficiálních statistikách počtů i lhůt vyřizování návrhů,“ komentoval Tomáš Pfeffer ze sdružení Indoc.
Jednou z takových akcí je loňská zakázka Ředitelství silnic a dálnic na opravu zabezpečení Pisáreckých tunelů v Brně. ŘSD ji dlouho odkládalo, až vyhlásilo havarijní stav a zakázku zadalo bez soutěže společnosti ČD – Telematika, kterou ze dvou třetin vlastní státní České dráhy. Za polostátní firmu pak většinu zakázky udělala firma AŽD Praha.
Na úřad se kvůli tomu obrátily dvě firmy se žádostí o předběžné opatření, které by ŘSD zakázalo uzavřít smlouvu. Marně – ÚOHS tři měsíce zkoumal, zda je zakázka v pořádku a stálo by za to vyhlásit předběžné opatření. „Úřad celou věc, která je právně i věcně velmi složitá, prošetřoval, přičemž vzhledem k možné bezpředmětnosti návrhu je povinen v průběhu správního řízení zjišťovat, jaký je stav plnění smlouvy,“ vysvětlil Rafaj.
Mezitím se zakázka dokončila a úřad správní řízení zastavil pro bezpředmětnost. Stěžující firmy neuspěly ani s následným požadavkem, aby se prošetřilo zadání bez soutěže napřímo.
