Rozhodčí řízení je totiž méně formální, a tak mimo peněz ušetří znesvářené strany i čas.
Levnější je především u sporů, které jsou o částku 220 tisíc korun a více. U vnitrostátního sporu stojí arbitráž tři procenta z rozhodované částky, nejméně však sedm tisíc a maximálně milion korun.
U mezinárodních arbitráží stojí například třímiliardový spor zhruba 13 milionů korun.
Zahraniční arbitrážní soudy například ve Vídní či v Paříži jsou u nižších souzených částek dražší než pražský soud. Cena za velké spory v řádu miliard je však již obdobná jako v tuzemsku.
Rozhodnutí arbitrů jsou přitom vykonatelná ve všech zemích tzv. Newyorské úmluvy, což je 132 států. Proti tomu rozhodnutí českého soudu je vykonatelné jen v desítkách zemí.
Arbitři mohou řešit veškeré majetkové spory, které by jinak směřovaly před soud a kde je možný smír. Nemusí se tedy zabývat jen obchodními spory firem, ale například i vypořádáním majetku z manželství po rozvodu.
V Česku je z poslední doby asi nejvíce známá arbitráž Union banky a České národní banky o 1,75 miliardy korun za převzetí bankovního domu Skala nebo mezinárodní arbitráž CME proti ČR kvůli neochránění investice do televize Nova.
K arbitráži má jít například také spor o právo vyrábět hodinky značky Prim. - Více ZDE.
Rozhodcem může být každá osoba starší 18 let. Právnické vzdělání není pro výkon funkce rozhodce nutné.
