Architekti začali vydělávat na bytech

  • 6
České architekty začínají čím dál víc živit návrhy bytových domů. "V 90. letech jsme měli nejvíc zakázek na projektech bankovních domů a firemních centrál. Dnes jde stále víc do popředí bydlení a zejména bytové domy," říká architekt Václav Ulč z plzeňského studia Ave.

Před pěti lety získal s projektem administrativní budovy prestižní ocenění Stavba roku.

Architektům tak svědčí současný boom bytové výstavby.

"Projektů přibývá, všichni investoři chtějí stihnout co nejvíce staveb, dokud na bytovou výstavbu platí nižší sazba DPH," doplňuje Ulč. Nižší sazba daně bude platit do roku 2007, poté bytová výstavba výrazně podraží.

Představitelé stavebních firem přiznávají, že dnes již při lákání zákazníků hraje čím dál větší roli, jak nový dům vypadá, jak kvalitně jsou řešeny jeho interiéry a na jakém místě se nachází.

"Dnes již nejde dělat bytové domy bez špičkových projektů od architektonických studií. Samozřejmě, že cena stále hraje rozhodující roli, ale nabídka se na trhu zvyšuje a lidé mnohem více vybírají. Pokud nemáte skutečně kvalitní projekt, pak v konkurenci neuspějete," říká šéf největší tuzemské stavební společnosti Skanska Zdeněk Burda.

S jeho hodnocením souhlasí i samotní architekti. "Jak u bytové výstavby, tak u vilových domů začínají být české projekty srovnatelné s tím, co se staví v zahraničí. Ale samozřejmě je tu propast v tom, kolik si za dům nebo byt může dovolit zaplatit člověk na západ od našich hranic a kolik Čech," říká přední český architekt a pedagog Tomáš Brix.

Jedno bolavé místo však bytové stavebnictví podle architektů ještě stále má. Není jím ani tak stavba kolonií rodinných domků na předměstích velkých měst, které vycházejí z předem připravených projektů.

Kritizují spíše špatný dohled stavebních úřadů, které vedle sebe na jednom místě nechávají stavět domky různých tvarů a velikostí a nehledí na to, aby nové sídliště působilo uceleným dojmem.

"V tom je u nás stále velká rezerva. Můžete sice postavit velmi zajímavou vilu, ale když kolem ní vyrostou tři čtyři domečky s věžičkami, pak to jako celek vypadá hrozivě. V zahraničí se územní plány hlídají mnohem přísněji," říká Ulč.

Deset procent ze zakázky
Z celkového rozpočtu bytového domu stojí architekti v průměru deset procent. "Někdy je to více, někdy méně," říká Zdeněk Burda. Větší částky si architekti účtují, když stavějí vily pro náročné zákazníky.

"Tato skupina zákazníků je ale nejsložitější. Často v průběhu projektu mění zadání a naše náklady pak výrazně stoupají," říká Ulč s tím, že se tím jeho studiu snižuje zisk. Podle Tomáše Brixe však i při stavbě rodinných domů přibývá zákazníků, kteří chtějí něco více než řadové bydlení.

S tím souhlasí i lidé ze stavebních firem. Podle Petra Hodana ze společnosti ČNES Bauexport, která kromě tradičních materiálů staví i domy ze dřeva, již dnes dokonce začínají být čeští zákazníci náročnější než lidé v Německu a Rakousku, kde tato společnost také působí.

"Dříve byl k netradičním materiálům v konzervativním Česku poměrně odpor, ale nyní přichází mladší generace, která už je otevřenější novinkám. Obecně lze říci, že se náročnost zákazníků v Česku začíná zvyšovat. A to platí jak pro osobitost stavby, tak i pro velikost," říká Hodan.

Končí domácí projektanti
Zvětšení příjmů pro architekty podle Ulče přijde od začátku příštího roku. V souvislosti se vstupem do Evropské unie bytové domy budou moci projektovat pouze lidé s osvědčením od komory architektů, zatímco dnes tuto práci mohou dělat i středoškoláci. Architekti na tuto konkurenci hleděli s nevolí, protože jim zejména u nejlevnějších projektů brala práci.

Některé menší stavební firmy tvrdí, že o něco málo zřejmě podraží nejdostupnější nové byty v domech. Architekti však oponují, že cestou laciných projektů, které neměly zejména kvalitní řešení uspořádání bytů v domech, často stavební společnosti jen zvyšovaly své zisky.

Bytový dům ve Špindlerově Mlýně je celý ze dřeva. Všech šest bytů v domě je luxusně vybavených.