Argentina odvrací krizi, trhy ožívají

Finanční krize v Argentině, která v minulých dnech vylekala investory na všech mladých trzích včetně střední Evropy, polevila. "Nejhorší je možná za námi," uvedl varšavský analytik společnosti CA IB Robert Najman, v jehož zemi následkem argentinské krize spadl devizový kurs v průběhu týdne až o 13 procent.

Druhá největší ekonomika Jižní Ameriky za cenu bolestných rozpočtových "balíčků" zastavila úprk investorů a odvrátila jejich strach z bankrotu státní pokladny a z devalvace argentinského pesa.

Ekonomové ale varují, že pokud se krize opět vrátí, půjde o nejhorší události od obdobných krizí v Rusku a ve východní Asii v letech 1997 a 1999. Experti rovněž považují události v Argentině za závažné varování.

"Střední Evropa se stále více stává součástí globálního světa, takže nemá-li země zdravou ekonomiku, snadno může podlehnout panice šířící se z druhé strany zeměkoule," uvedla analytička ratingové agentury Standard & Poor´s Helena Hessel.

Proč může mít krize dopad i v Evropě?
Finanční krizi v Argentině považují ekonomové za největší krizi po potížích Ruska a Asie v letech 1997 a 1999. Podobné krize zpravidla vzbuzují nedůvěru ke všem rozvíjejícím se ekonomikám. Krizi tentokrát pocítilo Polsko i Maďarsko, kde kurs měn klesl o pět až deset procent. Česká republika krizi odolala.

"Politici s tím musí počítat a ve zvýšené míře dbát o správnou makroekonomickou politiku," dodala. Podobně mluví i viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. "Končí období, kdy všichni měli dojem, že se nic nemůže stát," uvedl viceguvernér.

"Bude-li krize pokračovat, může se stát, že koruna oslabí," připouští Niedermayer.

V pátek ale koruna naopak zpevnila až na 33,74 Kč za euro, což je o dvacet haléřů lepší kurs než začátkem týdne.

Vzhůru putovaly i kursy polského zlotého a maďarského forintu, jež argentinská krize v minulých dnech trápila mnohem více než korunu.

Argentina v pátek získala oddychový čas díky politické dohodě nad "balíčkem" rozpočtových škrtů, který má zabránit nezvladatelnému nárůstu argentinského státního dluhu a odvrátit stav, kdy by vláda v Buenos Aires přestala být schopna plnit své závazky vůči zahraničním věřitelům.

Uklidnění se přeneslo z Jižní Ameriky i na středoevropské trhy. Po předchozích propadech začal růst jak kurs polského zlotého, tak maďarského forintu.

Podle argentinského prezidenta Fernanda de la Ruy se jedná o jedinou alternativu k "návratu k naprosto neorganizované ekonomice", nemá-li si země dále půjčovat peníze za "likvidační úroky".

K uklidnění přispěl i pokrok v řešení krize druhého kritického místa světové ekonomiky - Turecka. Mezinárodní měnový fond a Světová banka zároveň schválily půjčku ve výši 3,2 miliard dolarů.

Ceny argentinských vládních dluhopisů, které se předtím zřítily kvůli obavám z politické nestability a státního bankrotu, včera stouply o 7,9 procenta.