O zakázce už loni rozhodl kabinet Vladimíra Špidly. Pak se ale objevily právě pochybnosti, zda stát může kontrakt v hodnotě pěti miliard korun uzavřít bez výběrového řízení.
Možnost nákupu bez výběrového řízení podle Kühnla podporuje armádní analýza, armádu podporují i poslanci bezpečnostního výboru.
„Když Tatra musí mít na podobná auta při vývozu do zahraničí licence na vývoz vojenského materiálu, pak nechápu, proč se o tomto vozidle hovoří, jakoby to vojenský materiál nebyl,“ řekl nedávno například poslanec za ODS Jan Vidím.
Projekt ministerstva obrany musí ještě projednat vláda.
Vojáci by měli tatrovky odebrat do roku 2014, první vozy by měly začít sloužit v příštím roce.
Přímou zakázku pro Tatru ale kritizuje konkurence. Uskupení Poličské strojírny - DaimlerChrysler, které se snaží prodat armádě nákladní mercedesy, uvažuje podle týdeníku Euro, že zakázku napadne u Evropské komise.
Ve své stížnosti může vycházet z evropských norem, podle nichž nejde v případě
nákladních automobilů střední kategorie o techniku určenou výlučně k vojenských účelům, napsal týdeník.
Ministerstvo ovšem namítá, že vojenské tatry se od obyčejných nákladních aut výrazně odlišují. Jsou například pancéřované, mají centrální huštění pneumatik nebo otočnou plošinu pro kulomet.
