Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kupte si kousek Picassa. Český projekt chce prodávat umění jako akcie

  13:30aktualizováno  13:30
Český projekt Artstaq se snaží co nejvíce komodifikovat a zpřehlednit obchod s výtvarnými díly. Jeho cílem je vytvořit internetovou burzu umění, která bude podobná běžným kapitálovým trhům. Do budoucna chce umělecká díla prodávat i po částech, tak jako se prodávají podíly v podnicích na akciové burze.
Aukční domy už dnes umožňují  nákup a prodej umění on-line, funguje stejně jako...

Aukční domy už dnes umožňují nákup a prodej umění on-line, funguje stejně jako licitace v kamenných síních. | foto: Profimedia.cz

„Trh s uměním je dnes zkostnatělý a málokdo se v něm vyzná. Dílo se navíc zpravidla zhodnocuje delší dobu,“ říká duchovní otec Artstaqu Roman Komárek. „Naše platforma je jiná, umění nabízíme přímo na on-line burze,“ vysvětluje.

Model, ve kterém se umělecká díla po vzoru klasické burzy zhodnocují v reálném čase, je celosvětovou novinkou. Ačkoli aukční domy dnes nákup a prodej on-line umožňují, funguje stejně jako licitace v kamenných síních. Zájemce si předmět vydraží a zbytek už je na něm.

Platforma Artstaq naproti tomu monitoruje ceny nabízených děl v reálném čase. O momentální hodnotě díla pak rozhoduje kombinace 70 parametrů, které berou v potaz například to, kolikrát a kde umělec vystavoval, zda pronikl do širšího povědomí v cizině nebo jak se jeho obrazy prodávají. Díla se následně objeví na webu Artstaq, kde probíhá samostatné obchodování formou nákupu a prodeje.

Obraz jako komodita

Roli při investicích do uměleckých děl nehraje pouze cena. Bez orientace na trhu nebo rady experta se zájemce většinou neobejde. Díla, která se téměř jistě časem zhodnotí, zase vyjdou na miliony, a nejsou tudíž atraktivní pro drobné investory. Česká platforma Artstaq to chce změnit a láká k investování do umění i tyto střadatele.

Zdali je trh s uměním plně přenositelný na burzovní model, je však zatím otázkou. „Přijde mi, že se tato myšlenka míjí účinkem. Vše na burze je totiž standardizované, kdežto ve světě umění je každý kus unikát. Nemyslím si, že takto může vzniknout obdobný kontinuální investiční tok, jako je tomu na burze,“ uvádí Petr Sklenář z investiční banky J&T.

J&T přitom kvůli investicím do umění vytvořila vlastní systém, s jehož pomocí ohodnocuje umělce. Jenže i když má být objektivní, občas v něm díla čerstvých absolventů škol porážejí uznávané malíře či sochaře.

Nevyzpytatelnost cen uměleckých děl potvrzuje kurátor Milan Dospěl z Galerie Kodl. „V současné době vidíme trend všechno kvantifikovat. Umění se tomuto ale bude vždy trochu vymykat. Velkou roli v něm hrají emoce a citové pouto. To ohodnotit nelze. Obecně takto obchodovat lze, na internetově-burzovní model se však nedá úplně spolehnout,“ vysvětluje Dospěl.

Na indexu Artstaq se zatím obchoduje necelá sedmdesátka nepříliš známých umělců s díly v cenovém rozpětí od tisíců do desetitisíců dolarů. „Nyní nás čeká přechod na západní trhy a segment uměleckých děl, která se pochybují v hodnotě stovek tisíc dolarů,“ říká šéf komunikace Artstaq Petr Václavek.

„Důležité slovo má kurátor, který rozhoduje o tom, zdali se daný autor a jeho dílo na naší platformě objeví,“ vysvětluje Komárek. Artstaq proto spolupracuje se šedesátkou expertů z celého světa, kteří do burzy díla doporučují. Od prosince budou mít uživatelé možnost prodávat v aukcích také díla ze svých sbírek, nicméně i ta budou před prodejem posuzována experty Artstaqu.

Finančníci volají po větší liberalizaci trhu s uměním již delší dobu. Byznys, ve kterém se ročně otočí vysoké desítky miliard dolarů, je pro většinu případných investorů velkým rizikem. Investice do umění má přitom při dobré strategii v portfoliu své nezastupitelné místo. Například americký ekonom Nouriel Roubini letos na Ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že na trhu s uměním je nutné přijít s transparentnějším modelem prodeje a začít považovat umění za standardní třídu aktiv, kterou jsou akcie, dluhopisy nebo komodity.

Přes fundraising

Umělecká díla nepodléhají inflaci, upozorňuje na jednu z výhod svého byznysu spoluzakladatel Artstaqu Roman Komárek, který se v minulosti zabýval obchodováním na klasické burze. Komárek dal projekt dohromady s jeho současným ředitelem Jozefem Bartou, který svého času šéfoval slovenské UniCredit Bank.

Artstaq sháněl finance také pomocí Fundliftu, kde získal 6,65 milionu korun. Na druhou polovinu příštího roku potom počítá se vstupem dalších investorů a sběratelů. Po vzoru klasické burzy chce Artstaq jednotlivým investorům umožnit nakupovat části uměleckých děl.

„Klient tak bude známým u večeře moct říct, že má v galerii v Paříži kousek Picassa,“ říká Komárek, který druhým dechem dodává, že byznysový projekt má i vzdělávací rovinu. „Když už do umění někdo zainvestuje, určitě si o své koupi i přečte a dost možná vezme rodinu na výlet do galerie, kde má investici uloženou,“ tvrdí.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.