Špidla se tak dostal v minulých dnech do velmi ostrého sporu především s rakouskou komisařkou pro vnější vztahy Benitou Ferrero-Waldnerovou, jejíž země o brzkém otevření trhu práce neuvažuje.
Proti Waldnerové se však vzápětí ozvala polská komisařka pro regiony Danuta Hübnerová. Na její a Špidlovu stranu se postavil Charlie McCreevy z Irska s argumentem, že jeho zemi příchod lidí z nových zemí prospěl.
Právě Irsko, Velká Británie a Švédsko měly z někdejší evropské patnáctky odvahu a své pracovní trhy otevřely dnem vstupu nových členů. Evropská komise se nyní chystá přijmout k zaměstnávání stanovisko, které však členské země nemusí respektovat. Základem bude Špidlova zpráva, kterou by měl předložit v únoru.
Vzhledem k rozporům v komisi je proto otázkou, jak ostře bude formulovaná. Podle Špidlovy mluvčí Kathariny von Schnurbein bude zpráva vystavěna na základě statistických údajů, které nejlépe ilustrují situaci na evropském pracovním trhu po rozšíření o nové členy.
Nikdo z trojice odvážných států nelituje svého kroku, ale v řadě evropských zemí sužovaných nízkým ekonomickým růstem strach z levné a kvalifikované pracovní síly spíše roste. K zrušení omezení v květnu se odhodlají zřejmě Španělsko, Portugalsko a Finsko.
Tématu volného pohybu osob příliš nepomáhá ani to, že Unii tento půlrok předsedá právě Rakousko. Jeho velvyslanec při EU Gregor Woschnagg před pár dny v Bruselu řekl, že otevření rakouského trhu práce by vedlo k jeho zhroucení kvůli příliš levné pracovní síle z Česka a Slovenska. Podobně jako Rakousko bude na omezení trvat i Německo, kde si nová vláda toto stanovisko vepsala do koaliční smlouvy.
