Dokud totiž rtuť teploměru nesestoupí o šest až osm stupňů pod nulu, není možné pustit se do výroby jedné z vinařských specialit - ledového vína.
„Hrozny musí být zmrzlé na kámen. Když je sypete, rachotí jako hrách,“ říká Václav Cícha z blatnického vinařství, které nese rodinné jméno už řadu let.
Mráz stáhne vodu v hroznech do ledových krystalů a vinaři pak mohou lisovat přímo koncentrovanou vinnou šťávu. Času však při sklizni není nazbyt, zmrzlé hrozny totiž nesmí znovu roztát.
„Do dvou hodin se musí zpracovat, hážeme je přímo do lisu,“ říká Alena Cíchová.
I proto se „ledové vinobraní“ odehrává převážně za tmy - v noci nebo časně nad ránem, kdy je mráz největší. „Je to taková romantika, když jdete sbírat v šest hodin ráno s helmou a světlem na hlavě,“ směje se vinařka.
Za mrazivé noci sbírají Cíchovi nejčastěji zmrzlé hrozny Veltlínského zeleného a Rýnského nebo Vlašského ryzlinku. „Chce to pozdnější odrůdy, které se sbírají až naposledy. Jinak jim předčasně měknou stopky a opadávají,“ vysvětluje Alena Cíchová.
Když se celý náročný výrobní proces - včetně pomalého kvašení a zrání - úspěšně zdaří, je výsledkem výjimečné sladké víno zlatavé barvy a medové chuti. Taková specialita je ovšem také drahá, třetinková láhev stojí obvykle kolem pěti set korun.
Víno ze slaměných roštů
Na půdě rodinného domu vysychají na slaměných roštech hrozny bílé odrůdy Chardonnay. V šeru jich na vylisování čeká zhruba pět metráků. Až se zbaví větší části vody, budou zralé na výrobu jiné vinařské zvláštnosti - slámového vína.
To je svými vlastnostmi i cenou podobné vínu ledovému. Jen způsob, jakým se z hroznů odstraňuje voda se liší: místo mrazu pomáhá tentokrát sucho.
„Je to mravenčí práce, každý hrozen se musí přebrat a oddělit z něj špatná zrnka. Vhodnější jsou odrůdy, které mají silnější slupku, jako Chardonnay nebo Veltlínské zelené,“ vypráví Cícha.
Na slámě musí hrozny vysychat nejméně tři měsíce. Většinou ale vinaři čekají ještě o něco déle. Stejně jako u ledového vína pak ale z hroznů „vyždímají“ jen pár kapek koncentrovaného moštu - z pěti set kilogramů hroznů, které jim na půdě prosychají, získají Cíchovi jen asi 100 litrů slámového vína.
Není divu, že takové víno se pak nekonzumuje ve velkém, ale jen po malých dávkách a při slavnostních příležitostech.
„Ledové ani slámové víno není na pití, ale jen na koštování. Aby si každý mohl opravdu vychutnat, jaké je,“ dodává Václav Cícha.
