Do konce září pak musí regulační úřad, který má v rukou budoucnost tuzemského telekomunikačního trhu, výběrové řízení uspořádat a vybrat šťastné majitele nových mobilních licencí.
Podle dostupných informací mezi nimi budou tři stávající operátoři - EuroTel, RadioMobil a Český Mobil. Čtvrtá licence se bude pravděpodobně dražit se zadáním minimální vyvolávací ceny.
Alespoň taková je zatím představa úřadu. "Podle telekomunikačního zákona můžeme v rámci výběrového řízení všechny jmenované způsoby prodeje licencí použít," říká Stádník.
Kolik ovšem budou muset zaplatit současní mobilní operátoři a kolik by měla vynést dražba, zatím ani Stádník, ani nikdo z vlády nechce komentovat. Jasná tedy zůstává pouze celková částka dvaceti miliard, kterou vláda potřebuje do rozpočtu.
"Považujeme rozhodnutí k prodeji tří licencí současným operátorům za jednotnou cenu za správný směr, který dokládá realistický přístup vlády k udělování licencí UMTS," říká mluvčí RadioMobilu Tereza Kakosová.
Ona i zástupci EuroTelu a Oskara ovšem nechtějí o částkách, které jsou ochotni za licence UMTS utratit, vůbec mluvit. "Dokud nebudou jasné konkrétní podmínky, není k tomu co říci," vysvětluje Jan Kučmáš z EuroTelu.
Podle neoficiálních oznámení současných tří tuzemských operátorů mají jejich finanční oddělení spočítáno, že v rozmezí od dvou do čtyř miliard korun je návratnost investice na českou licenci UMTS přijatelná. Zaplatit by však asi byli ochotni i požadovaných miliard pět. Žádný z trojice neuvažuje o tom, že by licenci UMTS nechtěl.
Zástupci ministerstva dopravy proto počítají s tím, že každý ze stávajících operátorů by měl zaplatit okolo pěti miliard korun. Přesto i oni jsou opatrní.
"Asi nejlepší by bylo najmout si nějakou poradenskou firmu, která by určila reálnou cenu licencí u nás," míní náměstkyně ministra dopravy pro telekomunikace Marcela Gürlichová.
Podle ní je potřeba se poohlédnout také do okolních států, kde aukce a výběrové řízení neskončily nejšťastněji. Polsko a Švýcarsko pro nezájem investorů zrušilo aukci a rozdalo nakonec licence stávajícím mobilním operátorům, výnosy v Itálii, Rakousku, či Holandsku nesplnily zdaleka očekávání tamních vlád.
Úspěšné z hlediska okamžitého příjmu do státního rozpočtu tak byly pouze aukce ve Velké Británii a Německu. Oba trhy považují telekomunikační společnosti za zásadní a velmi silné.
Další země už se rozhodovaly podle síly vlastního trhu a zkušenosti okolních států. Například Finsko rozdalo licence UMTS pouze za správní poplatek s tím, že dává přednost rychlému a úspěšnému zavedení před okamžitým výnosem do státního rozpočtu.
Mobilní telefony zatím nikde na světě na standardu UMTS nefungují, ale objevují se první zkušební laboratoře. Například v Británii instaluje Man Siemens technologii UMTS, která by za půl roku měla začít fungovat pro omezenou skupinu uživatelů.
V Británii firmy podlehly panice
Vidinu závratných částek do státních rozpočtů od telekomunikačních společností za licence UMTS začala Velká Británie. Ostrovní aukce šesti licencí vynesla astronomických 38 miliard eur. Podobně úspěšné však bylo od té doby už jen Německo. "Důsledkem takto vysokých částek je pokles cen akcií telekomunikačních společností. Spousta z nich dnes zjišťuje, že vlastně nemá peníze na to, aby za licence tak vysoké částky platila," říká Terrence Valeski, dnes šéf EuroTelu, nedávno ještě přímý účastník dražební bitvy o licence.
Jak to, že se cena za licence vyšplhala v Anglii tak vysoko?
Británie a Německo byly mezi prvními zeměmi, které začaly licence prodávat. To bylo v době, kdy ještě přesně nebyla známá hodnota UMTS licencí. Nebylo zcela jasné, co přesně bude moci UMTS nabídnout.
Této cenové hysterii také pomohly vysoké kursy akcií telekomunikačních společností. A myslím si, že společnosti, které zaplatily tak vysoké ceny v Anglii a Německu, udělaly velkou chybu.
Mohou vůbec noví majitelé licencí UMTS za takových podmínek začít vydělávat?
Když vezmeme celkovou částku vydělanou v Británii a Německu a vztáhneme ji na počet udělených licencí UMTS, vyjde nám, že žádný z vítězů souboje o tyto licence pětadvacet let nevydělá žádné peníze.
Jaká tedy bude návratnost investice za licenci v Anglii?
Doba návratnosti bude velice dlouhá. Když se podíváme na výstavbu klasické sítě GSM 1800 Mhz, bude mít firma dostatek volných peněžních prostředků asi po třech letech a investice se jí začnou vracet za devět let.
Ve Velké Británii u UMTS tyto termíny musíme více než zdvojnásobit. To je určitě příliš dlouhá doba. Obor mobilní telefonie se rozvíjí tak rychle, že za nějakých deset let už klidně můžeme zavádět další fázi technologického vývoje, něco, čemu se bude říkat čtvrtá generace.
Je nezbytně nutné mít UMTS, nebo jde jen o image?
To, co se stalo, hodně souvisí s dobou. Hysterie okolo UMTS, do níž se mobilní operátoři dostali, byla poháněna výrobci technologií.
Světoví operátoři pracovali s hodnoceními, která byla neúměrně vysoká. Pracovali s analýzami, jež nezpracovávaly všechna rizika, která z toho vyplývala.
Je technologie UMTS vůbec nutná pro budoucí přežití?
Na to se skoro nedá odpovědět. Ještě jsme si plně neuvědomili ani hodnotu služeb spojených se současnou generací technologie GPRS. Podle mě většinu toho, co bude umět UMTS, už budeme moci nabídnout s GPRS. Jediným rozdílem bude, že UMTS nabídne plynulé barevné video, například sportovní přenosy.
Myslíte si, že aukce je nejvhodnějším způsobem udělování podobných licencí?
Nemyslím si, že je to dobrá metoda. Několik aukcí bylo sice úspěšných, ale valná většina ne. Často vlády nedostaly tolik, kolik očekávaly, nebo naopak ceny byly příliš vysoké.
Myslím, že odvětví mobilních telefonů nemá tolik peněz, aby platilo za licence takové částky. Aby podnik přežil, musí vydělávat, a jsou-li příliš vysoké náklady, bude to nakonec muset zaplatit zákazník.
