Za pár let by mohl být takový obrázek běžný i na našich silnicích. Stejně jako nasazení autobusů, které jsou schopné najednou pojmout až tři sta cestujících.
„Musíme hledat cesty, jak dopravu autobusem zatraktivnit,“ říká náměstek ministra dopravy pro veřejnou dopravu Petr Šlegr. „Metrobusy jsou určitě řešením pro místa, kde je silná doprava a nejsou peníze na to, stavět třeba tramvaj,“ dodal.
O autobusových vlecích i superdlouhých autobusech se začíná v Česku diskutovat. Například internetový server Busportal.cz uspořádal tento týden v Praze konferenci na toto téma. ůJe to pro české dopravce perspektivní. Teď tomu ale doba ještě nepřeje,“ říká Dagmar Braunová z Busportálu.
Zakázáno zákonem
Provoz vleků zatím u nás podle hlavního konstruktéra společnosti SOR Jana Černého zákon zakazuje. „Musela by být výjimka, tak jako je tomu v Rakousku,“ říká Černý.
S bezpečností provozu by však podle něj už neměl být problém. „Vývoj například brzdových systémů šel od dob, kdy dříve jezdily, hodně dopředu,“ zdůraznil.
„Zatím nikdo s požadavkem na změnu zákona nepřišel, ale jsme ochotni jednat. Hlavní bude bezpečnost,“ nezavrhuje myšlenku náměstek ministra dopravy Jiří Hodač odpovědný za infrastrukturu.
Je toekonomické
Vleky mají přitom pro dopravce řadu výhod – jejich provozem mohou výrazně ušetřit, protože svezou až 80 pasažérů navíc. Díky tomu by lépe zvládli dopravní špičky.
Snižuje se také spotřeba na jednoho cestujícího, a pokud lidí cestuje méně, firma vlek jen odstaví a nemusí kupovat další autobusy, které by mimo špičku zbytečně zahálely.
Nejblíže k vidění v běžném provozu jsou vleky v okolí Innsbrucku, kde je nasazuje společnost Postbus rakouských drah.
„Je to alternativa místo dodatečných spojů na ranní a večerní spoje, kdy je více cestujících. Do jedné soupravy s vlekem se nám vejde až 195 lidí, přes den jezdí většinou jen samotný autobus,“ uvedla mluvčí rakouských drah Karin Gruberová.
Podle ní je navíc přívěs mimořádně ekologický. „Ušetříme více než sto tun dieselu na kilometr ročně, snižuje to i hluk a náklady na řidiče,“ vypočítává výhody Gruberová. Postbus vleky zavedl v roce 2005, podle průzkumu firmy si většina cestujících přeje jejich rozšíření.
Češi vleky nevyrábějí
V Česku zatím výrobce takových vleků chybí a vleky od švýcarského výrobce Hess, který se na tato zařízení specializuje, jsou pro české dopravce příliš drahé.
Ale i sami dopravci se k nim zatím stavějí spíše diplomaticky. Chtěli by je, na druhou stranu mají z jejich zavedení i obavy. Například kvůli odbavování cestujících nebo legislativním překážkám. „Určitě bychom využili nejméně šest takových vleků,“ míní Alois Koutek z OAD Kolín.
Delší je lepší
Vleky jsou zatím ve světě záležitostí spíše menších výrobců autobusů, největší značky jako Volvo nebo Mercedes jdou cestou co nejdelších autobusů. Ty pak nasazují na linky označované jako Metrobus: často mají autobusy svůj vlastní koridor, kterým jedou.
Zejména ve velkých městech v rozvojových zemích pomáhají řešit potíže s dopravou, Metrobus úspěšně funguje v Bogotě nebo Mexico City. Jeho pořízení vyjde výrazně levněji než například stavba tramvaje.
Podle Iva Novotného z Veolia Transport jsou i v Česku vhodné úseky, na které by mohly po úpravách silnic podobné metrobusy schopné převézt až 300 cestujících najednou jezdit. Jde například o trasu Praha–Kladno nebo Hradec Králové–Pardubice.
„Metrobus je dobrou konkurencí pro kolejovou dopravu. Navíc dobře mění image autobusové dopravy,“ míní Novotný.
