Společnost ICOM je v Česku druhým největším provozovatelem regionálních busů, na jejichž ztrátový provoz doplácejí jednotlivé kraje.

Společnost ICOM je v Česku druhým největším provozovatelem regionálních busů, na jejichž ztrátový provoz doplácejí jednotlivé kraje. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nafta zlevnila, jízdenky ne. Přidáváme řidičům, vymlouvají se firmy

  • 65
Cena nafty sice klesá, jízdenky však zůstávají stejně drahé. Autobusoví dopravci ceny vysvětlují vyššími mzdami pro řidiče, těch je zároveň nedostatek. Beze změny zůstaly i ceníky většiny tuzemských dopravců.

Za rok a půl cena litru nafty klesla v průměru o osm korun, lidé však veřejnou dopravou cestují za stejné ceny. Řada krajů nicméně doplácí za ztrátové autobusy stále tolik, jako by nafta stála 40 korun. Na celkových nákladech dopravců se přitom palivo podílí z 30 až 50 procent.

Pumpaři si vylepšují zisky, ceny za litr benzinu se liší až o sedm korun

Nafta klesla v Česku pod třicet korun za litr už letos v lednu, poprvé po téměř pěti letech. Jenže zatímco při zdražení pohonných hmot dopravci neváhají zvýšit cenu jízdného okamžitě, nyní se ke zlevnění nemají. Místo něj raději hledají vysvětlení.

Společnost Arriva je v Česku největším provozovatelem regionálních busů, na jejichž ztrátový provoz doplácejí jednotlivé kraje. „Rád bych rozdíl v cenách nafty využil na růst platů řidičů, pokud to jen trochu půjde,“ tvrdí Daniel Adamka, šéf Arrivy v Česku.

Podle něj je většina smluv s objednavateli, tedy hlavně kraji nastavena tak, že se po roce zúčtuje i cena nafty. „V některých případech objednavatelům peníze vracíme, v některých případech je ve smlouvách inflační doložka na naftu, která se v takovém případě nevyužije, v některých případech se to zohlední ve smlouvě na další období a podobně. Je to region od regionu jiné,“ prohlašuje Adamka.

Na zlevňování netlačí ani kraje, které služby u dopravců objednávají. „Cena pohonných hmot sice klesla, ale současně došlo k nárůstu jiných nákladů dopravce, a to hlavně v oblasti mezd řidičů, kterých je dlouhodobě nedostatek. Došlo i k poklesu tržeb,“ vysvětlila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová, proč se přes nižší ceny nafty objem plateb dopravcům nezměnil.

Mzdy řidičů v autobusové dopravě jsou letos velmi diskutovaným tématem. Řidiči totiž hlasitě požadují jejich zvýšení. Zmíněná Arriva tvrdí, že mzdy narostly od začátku roku o tři procenta a do konce roku se zvýší o další dvě.

Koupili jsme nové vozy

Beze změny až na pár výjimek zůstávají i ceníky Student Agency, která je největším hráčem v nedotované autobusové dopravě v Česku. Firma letos výrazně zlevnila spojení do Vídně a Berlína, nikoliv však kvůli ceně nafty, ale kvůli nárůstu konkurence. Na jiných linkách drží ceny na téže úrovni, jen výjimečně zavedla nižší tarif pro autobusy jedoucí mimo špičku.

„Dochází k růstu dalších nákladů, zejména mzdových. S ohledem na nedostatek řidičů autobusů na trhu práce jsme již letos navýšili mzdové náklady a lze očekávat jejich další zvyšování,“ říká šéfka autobusové dopravy Ivana Kašická. Firma vysvětluje nezlevňování také vynaloženými náklady na pořízení nových autobusů.

Pro některé velké dopravce je téma zlevnění natolik citlivé, že na dotazy neodpověděli. To je příklad Icomu Jihlava, který je v dotované dopravě tuzemskou dvojkou.

Jiní dopravci nevidí důvod ke zlevňování kvůli tomu, že velkou část autobusů provozují na stlačený zemní plyn CNG. „V případě alternativních paliv, na která se snažíme provozovat dopravu hlavně v rámci MHD, abychom nepřispívali k znečištění ovzduší prachovými částicemi, se cena dlouhodobě významně neměnila,“ uvedla mluvčí společnosti Busline Nikola Bradíková.

Zisk omezují smlouvy

Podle Tomáše Neřolda z ministerstva dopravy záleží na krajích, jak mají nastavené smlouvy s dopravci. „U přímo uzavřených smluv je limitem výše čistého zisku, která přes veškerou případně sjednanou valorizaci nesmí překročit 7,5 procenta z použitých provozních aktiv,“ uvedl Neřold.

Náklady na naftu i elektřinu klesají také Českým drahám, u nichž si kromě krajů objednává vlaky ministerstvo dopravy. Smlouva podle Neřolda státu neumožňuje, aby snížil platbu s ohledem na pokles některých nákladových vstupů. Limitem je jen výše přiměřeného zisku.