Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Automobilka GM se dostala z nejhoršího, vládě začne splácet půjčky

  11:40aktualizováno  11:40
Půl roku po vyhlášení bankrotu se situace kdysi největší světové automobilky General Motors zlepšuje, firma se ale přesto dál potýká se ztrátovým hospodařením. Pád General Motors byl jedním z největších bankrotů v historii Spojených států. Automobilce značně pomohla americká vláda, takže podniku se daří zvýšit odbyt, vyřešit ale ještě musí, jak naloží s evropskou součástí Opel.

Sídlo General Motors v Detroitu | foto: Profimedia.cz

General Motors 1. června požádal o soudní ochranu před věřiteli, což byl krok, s nímž se kvůli špatné finanční situaci automobilky počítalo už dlouho předtím.

Hlavní slovo má v General Motors americká vláda. Ta v době největších problémů automobilce poskytla nejvíce peněz, za což získala asi dvoutřetinový podíl na firmě. General Motors je nyní připraven, že americké vládě začne půjčky splácet už v prosinci, i když původně počítal s pozdějším termínem.

General Motors se z režimu soudní ochrany před věřiteli dostal za rekordních 39 dnů. Mnohamiliardová pomoc, kterou automobilce poskytla vláda, je dodnes předmětem kritiky, vláda ale od začátku říkala, že nemá zájem automobilku vlastnit a zmíněnou pomoc je nutné chápat pouze jako půjčku strategicky důležitému podniku.

"Se zdravější bilancí a konkurenční nákladovou strukturou se naše pozornost zaměřuje na zvyšování tržeb," řekl šéf automobilky Fritz Henderson, když oznamoval výsledky hospodaření za třetí čtvrtletí. Firma je nyní celkově štíhlejší, efektivnější a hlavně není vázána původními povinnostmi vůči bývalým zaměstnancům.

General Motors hospodařil ve třetím čtvrtletí se ztrátou asi 1,2 miliardy dolarů (zhruba 21 miliard Kč), což je mnohem lepší výsledek, než v předchozích čtvrtletích. Přesné srovnání ale není možné, protože firma nyní funguje jinak a hlavně úplně jinak vypadá a zcela odlišná je proti minulosti i její vnitřní struktura a výrobní náplň.

Akcie nové General Motors už se neobchodují na burze, takže nelze dobře zjistit reakci trhu na vývoj ve firmě. Existují ale dluhopisy s výnosem 8,375 procenta a splatností v roce 2033. Výnos z těchto dluhopisů po zveřejnění výsledků hospodaření za třetí čtvrtletí výrazně klesl, což je známka příznivé reakce investorů.

Firma chce nyní urychlit splátky půjček v objemu 6,7 miliardy dolarů od americké vlády, stejně jako splátky úvěrů za 1,4 miliardy dolarů, které poskytla vláda Kanady. Všechny tyto půjčky chce firma splatit před rokem 2015, což je původně dohodnutý termín splatnosti. Na konci září měla celkový dluh 17 miliard dolarů.

Na čtvrté čtvrtletí management počítá s mírným poklesem odbytu automobilů, protože skončil efekt šrotovného, který prodej vozů na podzim podpořil. Automobilce se po vystoupení z režimu bankrotové ochrany podařilo proti prvnímu pololetí zvýšit podíl na celosvětovém trhu o 0,3 procentního bodu na 11,9 procenta, podíl na americkém trhu zůstal bez větších změn téměř pětinový.

Hlavním úkolem je nyní reorganizace evropské součásti Opel. General Motors nejprve v září rozhodl, že Opel prodá konsorciu pod vedením kanadské společnosti Magna a ruské banky Sberbank, začátkem listopadu ale vzal management původní rozhodnutí zpět a oznámil, že si Opel ponechá.

Ze zhruba 45 tisíc lidí, které Opel v Evropě zaměstnává, chce firma propustit asi 9 tisíc, z toho víc než polovina zřejmě připadne ke značné nevoli německé vlády na Německo. Němečtí politici se snažili podpořit prodej Opelu Magně a vláda v Berlíně ve snaze zabránit masivnímu propouštění v Opelu automobilce poskytla pomoc. Jakmile se General Motors rozhodl, že si Opel ponechá, Němci chtěli, aby peníze vládě vrátil. To už automobilka učinila.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruský ropný gigant Rosněfť. Ilustrační snímek.
Čínský konglomerát CEFC pokukuje po podílu v ruském petrogigantu Rosněft

Čínská společnost CEFC China Energy jedná o koupi podílu v ruské státní ropné společnosti Rosněfť. S odvoláním na své zdroje to v pátek uvedla agentura...  celý článek

Britský ministr pro brexit David Davis (vlevo) a hlavní vyjednavač EU  Michel...
Evropská unie ne, celní ano. Za členství v ní ale Londýn nechce platit

Velká Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn...  celý článek

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.